Podívejte se, jak se ten pejsek po ránu hezky vydělal...
Seděla v parku na lavičce. Obličej poslala směrem k jarnímu slunci a automatickým pohybem ruky zkontrolovala se zavřenýma očima igelitovou tašku, kterou měla postavenou na chodníku vedle svých nohou.
Vlasy jí díky větru poletovaly kolem hlavy jako fénem rozfoukané nitě. Bílé sáčko zdobily ornamenty ne nepodobné těm modrým z cibulákových porcelánových souprav. Béžová sukně končící pod koleny odhalovala unavená lýtka a chodidla byla zanořena do nevzhledných bot na klínku. Vypadalo to, jako by si sedla na lavičku a odpočívala před další cestou dnem, který se právě otvíral.
Nepospíchal jsem. Měl jsem v sobě takové to ráno, kdy pospíchat je zakázené. Kdy je lepší se jen tak poflakovat, hlídat s igelitovým pytlíkem v ruce nahrbení psa a jinak dát mozku pár minut volna.
Na lavičku vedle cibulákové dámy se posadila asi čtyřicetiletá žena a zapálila si cigaretu.
„To je den, že jo?“, řekla, vyfoukla dým a podívala se na paní v sáčku.
Ta otevřela oči, rukou opět zkontrolovala pozici igelitové tašky a jen souhlasně přikývla hlavou.
„A vy jste nějaká smutná“, pokračovala v nedialogu kouřící žena.
„To se vám jenom tak zdá“, pronesla zlehka cibuláková dáma a dlaněma si urovnávala sukni na stehnech tak, jak to dámy v letech dělají.
„To se mi nezdá, to vidim“, posunula se na své lavičce blíž k lavičce cibulákové dámy kouřící žena. „Já totiž vidim do lidí, vite? Moje máma byla Cikánka, a tak to mám po ní. Naštěstí jenom tohle. Jinak jsem bílá stejně jako vy. Tak co vás trápí?“
Stella se nahrbila k rannímu výkonu. Pytlík jsem měl připravený v dlani.
„Proč si myslíte, že mě něco trápí?“, pustila se tentokrát do dotazování cibuláková dáma.
„Protože máte zavřený oči. Před čim se schováváte?“, dostalo se jí otázkou odpovědi.
„Neutíkám. Jen odpočívám a sluníčko mě pálí do očí.“, opsala svoji situaci dáma v kostýmku.
„Nejblbější je, když lidi lžou sami sobě“, vyfoukla kouř z cigarety ta na půl Cikánka, zvedla se a zeptala: „Můžu si sednout k vám?“.
Paní v kostýmku se lehce ošila, ale protože měla vychování, souhlasila.
Stella se přestala hrbit a rozběhla se trávou číst další zprávy v ní. Hovno muselo na palouku chvíli počkat. Stejně jako já jsem musel počkat na další slova v dialogu dvou žen, sedících vedle mě na lavičce.
„Tak co to je?“, trvala na svém kouřící žena, „zdraví, láska, děti?“
„No to bystě měla poznat nejspíš vy, když máte ty schopnosti po mamince“, řekla s lehkou pochybností v hlase dáma v kostýmu.
„No...vidíte, tak přeci jen vás něco trápí. Zdraví to nebude, to já poznám i bez toho, abych se podívala do dlaně.“, řekla sebejistě ta kouřící, nechala upadnout oharek cigarety ke svým nohám a tam ho nemilosrdně rozšlapala podrážkou bot.
„Já se vám ale nechci svěřovat.“, řekla rázně dáma v kostýmu. „Vždyť vás vůbec neznám.“
„Já vás taky neznám, a přesto si myslím, že potřebujete pomoct! Zdraví to nebude. Jste ženská v tom nejlepším věku, jak to tak vidim“, prohlásila sebejistě ta na půl Cikánka.
„Ale prosim vás, už jsem stará bába“, odpověděla polichoceně cibuláková dáma.
„Takže děti, že jo?“, nedala se odbýt vědma a přisunula se po zadku na lavičce blíže ke své oběti.
„No to víte, nic není ideální.“, rozvazovala paní v sáčku.
„A to je právě ten omyl. Všechno kolem nás je krásný. Podívejte se třeba, jak se ten pejsek hezky po ránu vydělal, aby měl hezčí den.“
Musel jsem se usmát.
„Kdyby bylo všechno tak jednoduchý, jako s tím pejskem, to byl byl život, panečku.“, s uvolněným vydechnutím prohlásila paní Cibuláková.
„Ale vono je. Věřte tomu. Já teď du do nemocnice, tam mě zase budou ozařovat – víte co to je, že jo? - a pak si skočím na čočku s vejcem.“, řekla jakoby nic vědma, zašmátrala v kapse, vytáhla krabičku a připálila si další cigaretu.
„Ale to byste neměla tolik kouřit, když se léčíte.“, téměř maminkovsky pronesla
„Jo? A jak to víte?“, odpověděla jednoduše nemocná, zastrčila krabičku zpátky do kapsy, vstala a pořád se dívala na dámu sedící na lavičce a hlídající si svoji igelitovou nákupní tašku. „Lidi často dělají všechno jinak, než by měli. A víte proč? Protože se bojej.“, vyfoukla dým a řekla. „Tak třeba někdy na shledanou, teda jestli tu ještě budu.“ A odešla.
A já vstal, na pažitu jarně zeleně nedočkavé trávy jsem dohledal hovno od Stelly a v pytlíku ho odhodil do blízkého odpadkového koše.
„Lidi často dělaj věci jinak, než by měli, protože se bojej.“ To si zapamatujte. Jde o dost důležité chvíle v našich životech.
Marek Valiček
Tady prostě mlčet nemůžeme
Národní politika je rozpolcená. A i když je Česká republika proti současným mrazům připravená a nikdo nezmrzl, byť měl na sobě jen trenky a trička s krátkým rukávem, existují skupiny lidí, které mlčet nemohou... Mají totiž rozum.
Marek Valiček
... jako když z penálu vysypeš pastelky
Téměř na den přesně jsme zase ponořili chodidla do vanové teploty vody Indického oceánu, nad hlavama nám v tu chvíli proletěla padající hvězda a mně nějaká mořská mrcha lehounce popálila nárt na levý noze...
Marek Valiček
Kližka na houbách a roztančená matka. Prostě krásnej den!
Některé matky to tak prostě mají. K narozeninám si nepřejí žádné dárky, ale rády si zatancují v restauraci, kde se... netančí.
Marek Valiček
... já věděla, že jsem neporodila blbce
Přešel jsem celou naší rozlehlou zahradu, která kdysi bývala olympijským stadionem, zelení prosycenou džunglí nebo jen mým obyčejným útočištěm. Loktama jsem se opřel o plot a podíval se přes něj do daleka. Do dětství...
Marek Valiček
Vliv stravy a alkoholu (v době krize) na dlouhodobé vztahy
Krize všude kolem nás! Nemít v restauraci zarezervovaná místa, těžko bychom se někde kolem vytipované hospody v pražském centru v sobotu večer usadili...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
I na čarodějnice padaly rekordy. Nejtepleji bylo severně od Prahy
V poslední den měsíce dubna se na řadě míst koná tradiční pálení čarodějnic. Středočeský kraj však...
Fin, který ukradl desítky tisíc záznamů z psychoterapie, půjde do vězení
Finský soud v úterý odsoudil 26letého muže k šesti letům a třem měsícům vězení za to, že se...
Největší klimatické nesmysly přijala současná vláda, míní europoslanec ANO
Byla to právě vláda premiéra Petra Fialy z ODS a evropské předsednictví České republiky, kdy se...
Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě čepovala pivo
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...