Pár zásadních otázek v životě dnešních mladých mužů

Rostoucí věk s sebou přináší nadhled. Kromě toho, že s sebou teda táhne postupné rozmlžování textu na zadní straně obalu jogurtů a občasnou apatii k tomu, co všechno "musím", abych byl.

Jakkoli vystrkujete po padesátce krk a máte chuť vidět víc dopředu než za sebe, musíte prostě uznat, že to "dopředu" bude už holt kratší než to "za sebou". Není nutné se z toho hroutit. Jednou kostkou másla taky nenamažete víc než pecen chleba rozkrájený na krajíce. Leda byste máslem šetřili a v krajících maximálně zamázli v něm při pečení vzniklé dírky. Ale...pochutnali byste si na takovym krajíci? Já teda ne.

Užíváte to, co vám každé nové ráno naservíruje a když si po užití dne s chutí utřete pusu od všech těch dobrot, co s sebou přinesl, začnete srovnávat. Začnete srovnávat, ať chcete nebo ne.

A většinou srovnáváte v kategoriích, které se vás osobně dotýkají. Kde jinde byste taky mohli srovnávat, když ne v prožitym?

V posledních měsících jsem si začal všímat otázek, které jsou důležité pro současné mladé muže. Nekomentuju je. Jen je zaznamenávám a zjišťuju, že se mladý kluci a chlapi babraj ve stejnejch tématech jako kdysi já. Jen je specifikujou odlišně, než jak jsme mladej život řešili my, z jejich pohledu dědci.

Adekvátní studovnou těchto témat je v současných letních dnech pražská Náplavka.

V sedě, opřenej o zeď kamenného nábřeží, si u kelímku dobrýho kafe užívám témat, který v mé blízkosti řešej nezávisle vystajlovaní chlápci. A bavim se. A jsem poučován. A s chutí...

Co sypeš?

Kérky na prackách a různý "tagy" na lejtkách a stehnech (většinou do hladka zbavených jakéhokoliv porostu) si často hoví na svalové hmotě, která dává kresbám na tělech jejich nosičů dobrou živnou půdu pro upozornění na ně. Tyhle kluci pečujou o svá těla stejně jako holky. Zakódovaně, bez řečí, ale velmi napumpovaně do světa křičí: "Koukni na mě. Jsem dobře stavěnej a neměla bys mě minout!" Alfa znaky současných samců vytvářejí iluze. Otázkou: "Cos dneska sypal?" se jeden druhé neptají na písek prohazovaný skrz síto, ale na různé instantní pití nebo pilule, které jejich svaly prokreslí a dodají kresbám na nich náladu ornamentů na roztaženém ocasu fintivého páva.

Za kolik má tvoje déčko gram?

Dost zásadní a frekventovaná otázka už ne pouhých komunit, ale většinových skupin. V době doznívající ekonomické krize je každá kačka dobrá. RedBull není zrovna za babku a pokud máte zaujmout, tak je třeba tělo obalit do "dobrejch" (dražších) hadrů a nárty skrýt pod textilní povrch Conversek.

Jsi na tinderu?

"Je to jako vopravdovej život, ale je to lepší!" - zaslechl jsem charakteristiku prostoru, kde se lidi potkávaj pro to..no...aby si zašukali. Neduďme licoměrní. To, co jsme složitě řešili v osmdesátkách třeba i měsíc se dneska dá pochystat za pár minut. Vlastně ani nemusíte vyvíjet žádnou extra aktivitu. "Apka" vám z mobilu sama od sebe hodí echo, že za nejbližším rohem je někdo, kdo se nudí...

Fakt jezdíš sockou?

Status potvrzený jízdou v autě s otevřeným oknem (nebo ještě lépe se staženou střechou) a muzikou na plno funguje pro hodně chlápků jako dokonalý afrodisiakum. Koho v partě by zajímalo vyprávění příběhů zažitých v nacpaný a v létě často "nevyvoněný" tramvaji? Z toho se ti fakt nepostaví...

Otázky mladejch chlapů maj v současnosti prostě jinej šmrnc. Jsou jejich (těch chlápků, kluků, bouchačů a páááánů) a je jim s nima dobře.

Stejně jako mně je dobře v mejch padesáti. Nesypu pilule, ale s chutí si cous-cous posypu čerstvě nasekanym koriandrem. Gram mám za dlouhodobě dobrou cenu a na tinderu nejsem. Věk mě naučil dát přednost kvalitě před množstvím. Po městě jezdím sockou, protože miluju příběhy v ní pochytaný. A téměř rituální hudební rytmy při jízdě autem vystřídala muzika, do který jsem musel dorůst, abych ji dokázal poslouchat. Muzika hlavně pro mě.

Dopiju svoje podvečerní náplavkový kafe, zapískám na Stellu a ve filu v mozku si "upgrejduju" každý podvečer to, co jsem kdysi řešil i já. Jen jsem byl mladej a svět jsem zaznamenával očima, které hravě přečetly i text vysázený petitem na zadní straně obalu od jogurtu.

Je mi dobře.

P.S. Z poslední doby mě nejvíc pobavila otázka, která padla mezi dvěma mladejma klukama, když se bavili o nový holce jednoho z nich: "A jaká je v hospodě?"