Musí to tak řvát?
Byla to u nás hodně frekvetovaná otázka.
Vlastně otázkou ani nebyla.
Při jejím vyřčení zněla skoro mile, skoro dotazovatelsky a přesto v sobě měla ne stopy, ale kila diktátorství.
"Musí to tak řvát?", ptala se matka často, když vstoupila do našeho pokoje.
Otcové tuto otázku nepokládají, protože situaci plně chápou! Když hraje Baník proti Spartě, nejde taky zrovna o selanku v duchu zádušní mše a televize nebo rádio prostě řvát musí.
Stejně tak repráky poskakujou, když je vám 14 a na kolotoči gramofonu se točí černočernej vinyl a jehla z něj do vaší hlavy přenáší "smooooouk on de vóóóóóótr".
Tohle prostě potichu nejde a když jde, tak to dítě nemůže bejt úplně v pořádku.
A právě, vždycky v tom nejlepším (ať už to byli Uria Heep, Slade nebo Deep Purple) vlítla do pokoje máma. Někdy na sobě měla zástěru a ruce od mouky, jindy přišla do dětskýho pokoje s knížkou v ruce, nebo zase pěkně našňořená se skleničkou vína, kterou za nožku držela palcem a ukazováčkem pravé ruky.
Ať na sobě měla jakýkoliv outfit - tenkrát se tomu říkalo "ať byla jakkoliv oblečená" - vždy se postavila těsně ke dveřím do pokoje a chvilku mlčky, VYZÝVAVĚ, postávala a dělala, že tam "jako skoro neni".
A my skákali po posteli, v ruce tenisový rakety, hlavy se na našich mladých ohebných krcích otáčely jako dervišové v trans tanci a od všech stěn pokoje se odráželo opravdu hutné "end aj fáár fáár uvej, vit maj hed ap in de klauc".
A fakt to řvalo!
A máma čekala na nějakou tišší část songu, aby se mohla připomenout a zopakovat mantru matek: "Musí to tak řvát?"
Tenkrát všechno končilo ztišením, případně přímo vypnutím zdroje radosti a nadšení nás dětí.
Tenkrát jsme si nedovolili nic vysvětlovat. Tenkrát bychom ani neuměli vysvětlit, že MUSÍ, protože prostě musí.
Že to musí řvát, protože nám to dělá radost. Že to musí řvát, protože se nám díky řevu uvolňujou v mozku a v srdcích nějaký divný látky, který nás nutěj skákat, vyskakovat, tančit, plácat otevřenýma dlaněma o stěny pokoje nebo padnout na kolena s tenisovou raketou v rukách právě před plakátem Slade, který jsme vyšmelili se spolužákem ve škole za angličáka.
Vůbec nás tehdy nenapadlo, že by rodiče snad neměly rádi kapely, který se uhnízdily v našich pokojích. Respektive, že by je neměly rádi nahlas.
Zkuste ACDC někdy poslouchat se stejnym zvukovym vykonem jako Brahmse nebo Pendereckého. Hotovej nesmysl!
Takže kromě jiných ústrpků, kterých se na dětech dopouštějí dospělí, jsme museli věčně stahovat zvuk gramofonu a magneťáku.
A přejde pár let (no, řekněme desetiletí) a večer se schyluje k hlavnímu vysílacímu času a vy jste na chalupě a matka vylezla z koupelny a v noční košili si sedá do hlubokého křesla před televizi a bere do ruky dálkový ovladač.
Vy ještě nesete na zahradu na hnůj slupky z okurky a výkrojky z paprik, ze kterých jste dělali salát k večeři a když se vracíte k domu, tabulky v oknech se třesou, jako by se pod chalupou probouzela Godzila, která se rozhodla vstát...
Skrz okno se podíváte do místnosti s televizí.
Matka sedí v křesle. Kouká upřeně na obrazovku a natírá si obličej krémem. Vlasy má stažené takovou prapodivnou čelenkou a linie těla pod noční košilí prozrazují, že je tu překrásnej podzim jejího života. Na stolku vedle sebe má decku bílýho vína a na malym talířku kousek švestkovýho koláče.
Usmívá se a oči ji jiskří jako mladý holce, která na konci tramvaje kdysi zahlídla mýho tátu, kterej v měste, kde ona žila, sloužil na vojně.
Všechno to vaše vidění mámy uvnitř místnosti by bylo tak krásně kouzelný a poetický, kdyby ta televize tolik NEŘVALA!
Dechovka Ládi Kubeše prezentuje směs rybářských písniček.
A nad okapem se na střeše, nad vaší hlavou, uvolnila taška.
Mohl byste vletět do pokoje, kouknout na matku s obličejem mastným od nočního krému, ironicky poklepávat jedním chodidlem o podlahu a zeptat se: "Musí to tak řvát?".
Sednete si ale na lavičku před barákem, umotáte si něco na chuť, opřete hlavu o zeď domu, vyfouknete dým a odhadujete rýmy, které se na na vás skrz dům valí v takovym volume, že Slejdi se můžou jít zahrabat...
https://www.youtube.com/watch?v=Gsu_IWZ7XWU
Marek Valiček
Tady prostě mlčet nemůžeme
Národní politika je rozpolcená. A i když je Česká republika proti současným mrazům připravená a nikdo nezmrzl, byť měl na sobě jen trenky a trička s krátkým rukávem, existují skupiny lidí, které mlčet nemohou... Mají totiž rozum.
Marek Valiček
... jako když z penálu vysypeš pastelky
Téměř na den přesně jsme zase ponořili chodidla do vanové teploty vody Indického oceánu, nad hlavama nám v tu chvíli proletěla padající hvězda a mně nějaká mořská mrcha lehounce popálila nárt na levý noze...
Marek Valiček
Kližka na houbách a roztančená matka. Prostě krásnej den!
Některé matky to tak prostě mají. K narozeninám si nepřejí žádné dárky, ale rády si zatancují v restauraci, kde se... netančí.
Marek Valiček
... já věděla, že jsem neporodila blbce
Přešel jsem celou naší rozlehlou zahradu, která kdysi bývala olympijským stadionem, zelení prosycenou džunglí nebo jen mým obyčejným útočištěm. Loktama jsem se opřel o plot a podíval se přes něj do daleka. Do dětství...
Marek Valiček
Vliv stravy a alkoholu (v době krize) na dlouhodobé vztahy
Krize všude kolem nás! Nemít v restauraci zarezervovaná místa, těžko bychom se někde kolem vytipované hospody v pražském centru v sobotu večer usadili...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Pronájem kancelářských prostor o výměře 45m2, ul. Koněvova (Praha 3)
Hartigova, Praha 3 - Žižkov
11 700 Kč/měsíc