Kdy se prvně dočtu něco o pánském poštěváčku?

"Pánský drdol v kombinaci s plnovousem nebo třídenním strništěm působí velmi mužně.", tolik citace. Pro začátek dobrý, ne?

Včerejší večer v posteli jsem prožil dost dobrodružně. Neprobíhalo žádné SM, ale obyčejné, všem dostupné dm.

Z lovců mamutů, opravářů aut a všelijakých vůdců se stávají kreativci. Ideálně mladí kreativci, kteří se nebojí knírků! Nebo se z chlapů mohou stát rebelové, kteří si ráno před odchodem z domova vytvoří na hlavě pánský drdol!

Alespoň tak se jeví muži autorům textů v interním časopise Drogerie dm.

Pánský drdol je trochu mimo můj dostřel. Důvod je zjevný. 

Jenže...nosím plnovous. Už dlouho, tak dvacet let a víc - bych řekl. A včera jsem zjistil, jak jsem to, co se mi z hlavy přeneslo na obličej a níže, drasticky zanedbával.

K umytí (ošetření!) vousů a obličeje mi celý život stačil holicí strojek a tělový šampon. Jak jsem se mohl takto odbývat? Až téměř na začátku andropauzy se dozvídám, že bych si měl "vytvarovat obočí pomocí speciální pinzety", a "lehce tónovaným balzámem zvýraznit přirozenou barvu rtů". A tmavé kruhy pod očima jsem měl "překrývat tekutým prosvětlovacím korektorem". Tolik promarněných šancí! Už dávno jsem se mohl rovnat, díky decentnímu make-upu, krasavcům z přehlídkových mol.

Jenže já to mám asi hodně po staru. 

Obočí mám živý, jako by se mi pod čelem uhnízdily neposedné nítěnky. Vousy odžitými pátky prošedly a cimrat po nich černou nebo jinou barvu mi přijde fakt blbý. Rty jsem si jako malej maloval nalíznutou lentilkou a černý kruhy pod nevyspalejma očima jsem pokaždé odbyl sprškou ledový vody. A neposedný chlupy v nose jsem vytrh uchopením mezi nehty. Nůžkama se do nosu fakt bojim. A s úbytkem zraku narůstá strach do nosu zavádět cokoliv nepatřičného.

Nikdy jsem neměl a už zřejmě nikdy nebudu mít tolik odvahy, abych vyzkoušel nenápadnou rtěnku v tělovém odstínu nebo transparentní lesk na rty. Pořád mám za to, že chlapovi stačí rty olíznout nebo je zvýraznit pěnou od piva.

Možná právě pro tu mojí celkovou zanedbanost žiju tak jak žiju.

Spokojeně. S radostí. S chutí.

Jen pořád čekám, kdy mi nějaký časopis poradí, kde na svém těle najdu poštěváček.