Jez, ať ti to nevystydne!

Doktorka Kateřina může strašit jak chce. Jsou totiž dny, kdy vám náladu nezlepší ani klíčky, ani vločky, a ani pečená řepa. Chce to držkovku nebo ovar s hořčicí.

Prachový pepř a ošmataná sůl se na stolech "teplého úseku" nabízejí celkem nestydatě.

Tady se ale nehraje na etiketu, tady jde o mesalianci nestoudných vůní a nezdravých (podle nutričních specialistů) pochoutek.

Na křídou vypsané hitparádě za zády prodavačky zvítězila držkovka. Zrzavo hnědá lahoda, ze které ani omylem naucítíte naklíčené proso, vás vezme za nos klasickou českou vůní majoránky a česneku.

Lžíce se do této many hovězí noří jako ledovou vodou pokropený nůž do dortu a leckteré slabší povahy pohled na převalující se držky nezvládnou. Já jo! Asi proto, ze jsem držkatej...

Při držkové se nesedí a v oněch místech nejsou vašimi spolustolovníky pánové v obleku, ani dámy v kostýmkách v hodnotě půlročního platu pokladní v Lidlu.

"Ty vole, konečně pořádný žrádlo." zašumělo lascivně nad stolem, u kterého jsem se s držkama v puse vyloženě mazlil. 

Chlápek v červených montérkách ušmudlaných snad už v době Vítězného února se s přivřenýma očima naklonil na pořádnou porci kouřícího ovaru. Vedle masa se lážo plážo povalovaly mimořádné dávky hořčice a křenu se smetanou. "Tohle je moje porno!", dodal ještě a nůž znalecky zařízl do vrstvy tuku, pod kterou se plaše krčila žilka libového masa.

Jeho kolega, ve stejně vyvoněnejch montérkách a s kapkama bílé barvy po obličeji (že by zatoulaný Aboriginec???), pohladil očima hluboký talíř plný vařených brambor, prejtu a silně okmínovaného zelí.

"Já si to sem chodim taky dávat", řekl něžně a špinavejma prstama se prohrábl v ušmudlané slánce a celej ten hlubokej talíř pořádné solí zasněžil.

"Seru na řepu, kuskus, sushi a klíčky.", znalecky zhodnotila jiné stravovací návyky pusa mastná od vařený pašíka.

Prejt se na lžíci přesunul do pusy druhého montéra a ta s odpovědí nečekala, až bude - podle pana Špačka - spolknuto. 

"A to si představ, že některý lidi žerou jenom studený žrádlo a ani v tom neni maso.", zbytky prejtu a brambor se pevně uchytily kolem rtů a konců vousů. "Nějaký raf žřádlo. Jsou toho plný noviny.", dodal ještě a dal tak šanci dalším zbytkům toho, co měl v puse.

Držkovka jela jako po másle. Slaná křupavá houska v mý levý ruce chuti polívky zdatně sekundovala.

"Jasně", řekl ten s ovarem, lehce se napřímil a pokračoval: "a prasata budeme vodit na šňůře místo psů a výrobci sporáků chcípnou hlady." A pak, s precizností cévního chirurga, zakrojil do další porce jeho porna.

"To se radši zabiju tlačenkou, než žrát studený.", zamumlala pusa plná prejtu a zpět na talíř z ní vypadlo půl horké brambory.

Ovar mlčel. Držťková jakbysmet.

Prejt pokračoval: "Copak nám mámy neříkaly: "Jez, ať ti to nevystydne!"?

Příjemně horká držka projela v tu chvíli tou mojí! Mami - nevystydlo!