Dalekoblízká slova? Jo!

Mezi námi, důvěrně... jak podstatné je pro vás slovo "důvěra"? Je slyšitelnější než slovo "šťovík"? Je silná? Nebo zklamaná? Je dlouhodobá nebo ztracená? Ne. Je to mouka. Důvěra je mouka!

Bez mouky by nebyly dnešní doma dělaný bolognese. Bez mouky by nebyl chleba, ani škubánky. Bez mouky bysme neznali vánočky, mazance, rožnovský frgále ani svatební koláčky. Bez mouky by nebyly ani rohlíky a housky by možná lítaly někde v kosmu. A co bysme bez mouky přikusovali ke svíčkové líně se válející ve smetanové omáčce raději ani nepomyslet.

Bez mouky by to prostě bylo všechno na draka...abychom ten úvod ukončili nějak pohádkově.

Stejně jako bez důvěry. Bez ty by to nebylo na draka, ale na pytel. To je horší než na draka. Asi tak o 3,5 krát víc.

Takže důvěra a mouka. Stejně nutné, stejně potřebné. Stejně stejné.

Stejně bílé. Důvěra je bílá stejně jako mouka. Obě s nabídnutou vstřícností vstřebávat do sebe další barvy nebo impulsy. Mouka i důvěra jsou zpočátku neutrální proto, aby nasály zkušenosti cucané z dutých stonků pampelišek. Obě se nabízejí s rukama rozpřaženýma jako lopaty větrných mlýnů v propršeném Holandsku. Důvěra a mouka.

Důvěra i mouka jsou bílé nevěsty očekávající příchod ženicha, před kterým jemně skloní své hlavy podobné kalichům kaly, aby tak daly najevo ne svoji pokoru, ale svoji vstřícnost novým poznáním.

Důvěra i mouka dokáží sílit. Důvěru utvrdí poznání a mouku v silnější hmotu promění pár kapek obyčejné vody nebo lžíce olivového oleje křičícího na nás chudáky středoevropany při každém kápnutí: "Kaliméra!"

Důvěra i mouka dokáží změnit tvar. Poznáním a zkušenostmi se důvěra může zkroutit do otazníku vyrytého frackovskou smělostí - nebo přízemní malou odvahou - do našich těl. A původně prachová mouka projde žárem a jako Fénix vstane z pece jako pecen. I to jsou společné vlastnosti důvěry a mouky.

... a mouku z válu lehce odfouknete. Ať nekontrolovaným pohybem ruky, cípem zástěry nebo vzduchem nečekaně vyhnaným z nosu kýchnutím způsobeným náhlým atakem vůně drceného badyánu ve starym měděnym hmoždíři. Mouku můžete lehce sfouknout. Nechtěně. Lehce. Z l e h o u n k a...

A o důvěru můžete stejně zlehounka přijít taky. Lehkomyslně. Se strachem. S obavami a neustálým srovnáváním. Nebo naopak z bezstarostnosti s jakou laboratorní myši běhající celý živote jedním prostorem. O důvěru přijdete coby dup (píše se to tak?).

Důvěra a mouka. Dvě slova daleko od sebe a vlastně si tak podobná až blízká.

Nějaký další stejně dalekoblízký slova?