Čí byznys je válka

Evropa se buď poučí a začne chránit svůj evropský projekt , nebo se může stát jednou z obětí konfliktů, pro začátek s přílivem až 57 milionů a do budoucna až 1,2 miliardou uprchlíků.

Jeden občan mi napsal:,,To, že nejlepším řešením je neválčit, ví každé malé dítě. Mimochodem víte , kdo vyrábí zbraně střílející v Syrii do lidí? ”

Proč tedy, ač to přece ví každé malé dítě, na světě neskončí války a válečná lobby? Kdo a proč se snaží, aby konflikty ve světě neustávaly?

Jenom z naší malé země v srdci Evropy padlo zhruba 5 milionů lidí ve válkách, nebo následkem těchto válek. Válek, které rozpoutaly převážně evropské velmoci jako Německo, Rakousko, Švédsko..

Na jedné straně může válka z jedné skupiny udělat milionáře a z druhé oběti.

Jsme součástí světa, který ke své prosperitě potřebuje výrobu zbrojního materiálu a na druhé straně hlásá důležitost míru , zakládá mezinárodní mírové organizace, pořádá mezinárodní mírové konference. Náš výklad demokracie však používá dravá zbrojní lobby při lobování za použití latinského přísloví:,, Kdo chce mír, chystá válku.” Náš výklad demokracie, co by šablony pro nedemokratické země, používají politici při obhajobě rozhodnutí a kroků na mezinárodním poli.

Evropa je buď nepoučitelná, nebo masochistka. Nebo pokrytecká při zajišťování své prosperity?

Ale je to skutečně prosperita a čí vlastně ? Kdo platí zbraně, výcvik,vojáky a nakonec financuje i následky, odškodňuje oběti, platí rozvojovou pomoc a nebo jako v této chvíli miliony přistěhovalců...

Kdo je ten kdo má skutečné zisky , takové že z nich může financovat i lobby...?

Za posledních 7 let se svět stává arénou stále krvavějších a hlavně vleklejších konfliktů.

V roce 2008 v 63 válečných konfliktech ve světě zahynulo 56 tisíc lidí a v roce 2014 ve 42 konfliktech zahynulo 180 tisíc lidí.

Hlavní příčinou tohoto trojnásobného nárůstu obětí jsou bezpochyby konflikty v Sýrii , Iráku a Afganistanu. V Iráku nyní vypukl chaos po stažení amerických vojsk a stejná situace hrozí v Afganistanu po odchodu alianční jednotky. V poslední době se v médiích objevily zprávy, že Rusko nabídlo vojenskou pomoc afgánské vládě s cílem odvrátit nebezpečí ovládnutí území Střední Asie radikálními islámskými silami .

Trpící civilní obyvatelstvo bez veřejných služeb a pod přímým ohrožením života prchá do okolních zemí. Světová banka odhaduje, že 1,2 miliardy lidí, což je zhruba jedna pětina světové populace, žije v oblasti postižené nějakou formou násilí či nejistoty. Jak konflikty způsobují rozsáhlé škody, roste počet vysídlených osob a uprchlíků. Podle Organizace spojených národů, ve světě před válkami a persekucí, utíkalo v polovině roku 2014 kolem 57 milionu lidí.

Války však nevznikají jenom tak ze dne na den, ale musí být také někým připraveny, rozpoutány a hlavně financovány.

Nejsou tyto konflikty odrazem nového rozdělení světa mezi světové velmoci a regionální hráče?

O čem jiném je konflikt v Sýrii a Iráku než o novém rozdělení Blízkého východu?

S počty a dobou trvání konfliktů ve světě, rostou samozřejmě zbrojní výdaje.

Tradičně největší výdaje na obranu má USA ve výši 577 miliard USD , dále Čína – 145 miliard USD , Rusko – 60 miliard USD.

Největší armádu na světě má ČLR – 2,3 milionů vojenského personálu, USA, 1,4 milionů , Indie 1,3 milionů a Rusko – 770 tisíc.

Zajímavé je také porovnaní podílu těchto světových velmocí na mírových operacích OSN-organizace, která má zajistit světový mír ve světě.

V současné době probíhá ve světě 16 mírových operací OSN s účastí zhruba 106 tisíc příslušníků mírových sborů OSN.

Je velmi zajímavé, že za USA 82 příslušníků, za Rusko 79 a Čína není uvedena vůbec.

Převážná většina mírových sborů je tvořena z rozvojových zemí. Jinými slovy se dá říci , že velké velmoci se v rámci OSN angažují velmi málo. A zároveň se nabízí otázka:,,Je i tato skutečnost potvrzením jednoho z důvodů proč je stále tolik válečných konfliktů ?

Pro Evropu z toho vyplývá pouze jedno, buď se konečně poučí a začne hájit svůj Evropský projekt , nebo se může stát jednou z obětí těchto konfliktů, pro začátek s přílivem až 57 milionů a do budoucna až 1,2 miliardou uprchlíků, o které se nebude schopna do budoucna postarat a zajistit jim zaměstnání a obživu .

Stejně jako by všechny země EU měly také skutečně podporovat ukončení válečných konfliktů, stabilizaci a následnou rozvojovou pomoc zemím , tak aby jejich občané nemuseli utíkat. (A nestačí, že to přece ví každé malé dítě, ale je potřeba aby to bylo i vidět.)

,,Musíme si ale uvědomit, že je nemožné, aby Evropa přijala všechny arabské migranty,” zdůraznil podle listu The Guardian i tibetský duchovní vůdce dalajláma.

Poučme se například ve Francii s jejími dnešními ekonomickými problémy , nezaměstnanými generacemi mladých lidí, rodičů , kteří po válce přišli jako občané Francie po dekolonizaci za lepším životem a za prací.

Je třeba nebrat na lehkou váhu nezaměstnanost mladých lidí , která je stále narůstajícím celoevropským problémem a je jednou z příčin radikalizací společností.