Doba čtení: 3 minut Sport pomáhá zlepšovat fyzickou kondici, ale nejen to. K čemu je sport ještě dobrý kromě zlepšování fyzické kondice?
Listopad 24, 2017
Ne, nebude to o tom, že máte chodit na box a pak jim rozbít hubu. Na to zapomeňte. Jsme lidi, ne barbaři.
O čem to tedy bude?
Jednou jsem četl, že sport je užitečným nástrojem při budování psychické odolnosti. Že když se vám nedaří, tak díky zkušenostem ze sportu snadno při porážce v životě snadněji oprášíte své p*dele a dokážete jít dál.
Sport buduje psychickou odolnost
Teoreticky jsem to zvládal, praxe byla horší. Sportuju dlouho, nejrůznější sporty – fotbal, kolo, plavání, občas běh – ale nějak se mi to nedařilo aplikovat.
V určitých činnostech mám v poslední době hroznou smůlu. Dokáže mě ještě navíc vytočit, když vám nějaký hajzl naschvál podrazí nohy, kvůli vlastnímu prospěchu, kvůli bezohlednosti (ač třeba neuvědomované). Vždycky když se něco takového stalo, byl jsem z toho dost špatný. Lamentoval jsem jak nefér to je, že si to nezasloužím.
Sport vám vytvoří modelovou situaci
Ve středu jsme měli fotbali. Potřebovali jsme vyhrát. Neměli jsme na střídání. Pískal rozhodčí, co to moc neuměl. Sešlo se víc nepříznivých okolností najednou, ale hráli jsme dobře. Vedli jsme 3:1, ale pak jsme dostali gól na 3:2. Po jasném faulu. Náš brankář byl zfaulovaný. Začal se rozčilovat a řvát na rozhodčího. Mně ta nespravedlnost vadila taky, ale asi jen vteřinu a půl. Pak jsem začal řvát na brankáře: „Je to pryč, už to nevrátíme, hrajeme dál.“ A opravdu jsem to tak myslel a cítil (až mě to samotného překvapilo). O to víc se mi dařilo držet odhodlání. Nakonec jsme zvítězili. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdybychom si hromadně stěžovali a nesoustředili se na hru.
Dva dny na to se mi zas něco podělalo, na čem mi záleželo. Zase to bylo kvůli nefér jednání nějakého idiota (vidíte analogii s neschopným rozhodčím?). Netrvalo mi to sice vteřinu a půl, ale asi hodinu a půl, ale dokázal jsem sám sebe seřvat jako ve středu brankáře. Ale aspoň tak. Sport poskytl modelovou situaci, kterou jsem pak analogicky přenesl do života.
Ve středu jsme vyhráli. Byl to těžký zápas. Dokázali jsme totiž okamžitě oprášit své p*dele, když to nešlo změnit, i když to bolelo. Dva dny na to jsem taky vyhrál. Oprášil jsem svou p*del. Znovu. A až podobná situace nastane příště, oprášim ji zas.
Take away:
- Sport pomáhá budovat charakterové rysy, které nám pomáhají zvládat překážky v životě
- Když prohrajete – i po stopadesáté za sebou, máte dvě možnosti – litovat se, nebo oprášit svou p*del, co uděláte?
