NEPOSUZOVÁNÍ jako ultimátní schopnost osobního rozvoje

Doba čtení: 5 minut Neposuzování je schopnost vnímat věci jaké jsou, bez toho abychom říkali „to je dobré“, „to je špatné“. Ukazuje se, že je to jedna z klíčových schopností v oblasti osobního rozvoje. V čem všem nám může pomoci?

Únor 26, 2018

Jedna z věcí, která mě baví je kombinovat přístupy osobního rozvoje a hledat v nich průsečíky – co opravdu funguje. Vytvořit, pokud to jde, seznam několika dovedností, které pomůžou člověku v jeho osobním rozvoji. Jednou z takových dovedností je NEPOSUZOVÁNÍ.

Neposuzování je schopnost vnímat věci takové jaké jsou, bez toho abychom říkali „to je dobré“, „to je špatné“, „to se mi líbí“, nebo „to se mi nelíbí“. V rámci neposuzování existuje jen „to je“, tečka. Jinými slovy danou věc přijímáme jako fakt. Nehodnotíme ji. To umožňuje několik věcí.

Výhody neposuzování

• Jsme flexibilnější
• Dokážeme se na věci dívat s odstupem a nadhledem
• Jsme racionálnější, nenecháváme se strhnout emocemi
• Dokážeme na sobě efektivně pracovat (tlumí zklamání z porážky i přehnané nadšení z výhry)
• Vnímáme lépe dlouhodobé trendy a tlumíme vliv krátkodobých výkyvů na naši psychiku (obojí nám normálně tak dobře nejde, tvrdí ve své geniální knize o sebekoučování Radvan Bahbouh[1])

Mindfulness

Myšlenka neposuzování se objevuje napříč těmi nejefektivnějšími koncepty osobního rozvoje. Mezi nejvýznamnější patří mindfulness[2] – kdy se učíme tuto schopnost neposuzování i kultivovat v reálném čase.

Mindfulness je vnímání přítomného okamžiku bez posuzování. Vnímáme tedy dech, myšlenky a smyslové vjemy bez hodnotícího soudu – a kdykoliv se přistihneme při posuzování, jen si toho všimneme a vrátíme se k pozorování přítomnosti – trénujeme tak zároveň schopnost pozornosti (vnímat přítomnost) a schopnost neposuzování.

Tato metoda je vědecky potvrzena jako metoda snižující stres, zlepšující pozornost a celkovou psychickou pohodu.

Inner Game

Dalším konceptem je Inner Game[3], kde Timoty Galleway zjistil, že když lidé při učení se tenisu (a později i čehokoliv jiného) neposuzují daný výkon, mnohem rychleji se zlepšují, protože tlumí zklamání z porážky i přehnané nadšení z výhry a dokáží jasně vnímat situaci a adekvátně na ni reagovat. Díky tomu také lidé nemají tendence si nadávat, pokud něco skazí.

Zpětná vazba a růstové nastavení mysli

Neposuzování z hlediska osobního rozvoje je velmi důležité i přijímání zpětné vazby – je potřeba vyslechnout toho, kdo nám ji dává. Jedině tak se můžeme zlepšit. Je potřeba mít na paměti, že jde o subjektivní pohled hodnotitelů. Shoda většího počtu hodnotitelů už může odhalit nějaký trend.

Díky tomu jsem dokázal zachránit svojí knihu, jejíž první verze nevypadala vůbec dobře (podle lidí, já si tenkrát myslel jak je dobrá).

Lidé schopní přijímat naprosto otevřeně zpětnou vazbu mají tzv. růstové nastavení mysli a díky tomu jsou i úspěšnější, jak zjistil výzkum významné světové psycholožky Carol Dweck[4].

Věděli to už staří Číňané

Ve 3.stol. př.n.l. čínský myslitel Seng-Ćchan napsal „Velká cesta není obtížná pro ty, kteří nemají žádné preference.“

Staří Číňané věřili, že jakákoliv překážka není obtížná pro ty, kteří nemají preference. Překážku vidí jen jako fakt určující současný stav reality.

Dává to smysl i pro výsledek našeho konání – učí to člověka pracovat se všemi alternativami – když to vyjde dobré (půjdeme pak sem a sem), když se to podělá, uděláme to a to a to. Nebýt emocionální. Reagovat flexibilně.

Nenecháváme se strhnout aktuálními výsledky, protože nevíme, kam nás zavedou. Před 6-ti lety jsem byl odmítnut při pozvání do divadla. V tu chvíli mi to vadilo, k čemu to bylo dobré jsem netušil. Za 4 roky jsem díky ní pak získal první práci po vejšce.

Snažím se mít větší pokoru k dění kolem mě.

A jsem rád, že jsem se neposuzování už aspoň trochu naučil.

Co vy, dokážete nemít preference?

Take away:

• koncept NEPOSUZOVÁNÍ se ukazuje jako jeden ze základních prvků osobního rozvoje
• díky neposuzování rychleji rozvíjíme svoje schopnosti, jsme flexibilnější a lépe zvládáme selhání
• pravdielná kultivace neposuzování spolu s vnímáním přítomnosti navíc prokazatelně snižuje stres a zlepšuje pozornost

Zdroje: obrázky – pexels.com a vlastní, [1] Bahbouh R. – Pohádka o ztracené krajině (Psychologie sebekoučování) (2010). Praha: QED Group, ISBN: 978-80-86149-61-5. [2]www.mindfulnessclub.cz [3] GALLWEY, W. Timothy. Vnitřní hra tenisu: Inner game of tennis : mentální stránka vrcholového výkonu. 2. vyd. Přeložil Pavel NOVÁK. Praha: Management Press, 2015. ISBN 978-80-7261-297-0. Nebo GALLWEY, W. Timothy. Inner game pro manažery: tajemství vysoké pracovní výkonnosti. 2., dopl. vyd. Přeložil Aleš LISA. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261-213-0. [4] DWECKOVÁ, Carol S. Nastavení mysli: nová psychologie úspěchu, aneb, naučte se využít svůj potenciál. Vydání první. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2015, 303 stran. ISBN 978-80-87270-75-2