Ústavní soud klepl zloděje přes prsty

Představte si, že vám ukradnou auto. Nejdříve se dlouhou dobu nic neděje, policie ale navíc dokonce pachatele chrání a utvoří si na to zákony.

Vy vidíte, jak se kolem vás každý den v autě prohání zloděj a směje se vám do ksichtu a vidíte také to, jak auto pomalu rezaví. Nesvítí mu tady reflektor a tady blinkr, dovnitř začíná zatékat, a protože zloděj není dobrý řidič, tady s ním štrejchne o svodidla a tady zase i jiné auto, taky kradené a pomalu ale jistě se z auta začíná stávat nepojízdný vrak, který zloděj strčí do garáže a auto se dál pomalu rozpadá.

Ale pak se stane zázrak. Ze zlodějů se stanou opravdoví zloději a jsou prohlášeni za zločince, ale policie a soudy zase nic, není jim zkřiven ani vlas na hlavě a tak se zločinci pomalu otřepou, rozhlídnou se kolem sebe a začnou být drzí.  

A nejenže ze své strany nejeví snahu o to, že by alespoň nějak odčinili všechno zlo, které napáchali, protože tihle zloději nejen, že kradli, ale i vraždili lidi a zavírali je do koncentráků a do paneláků a celé to obehnali ostnatým drátem a lidem nasadili náhubky strachu.  

Ale rozhodli se, že to auto ukradnou znovu, jen to nazvou vznešeně daň. Tedy ano, milý majiteli, tady máš fáro nazpět, co na tom, že je nepojízdné a budeš do něj muset investovat ranec, aby zase začalo jezdit, ale ještě nám, zlodějům, za to zaplatíš peníze, protože s nějakou spravedlností jsi směšný. S tou si my vytíráme...

Tak by se dal v kostce popsat obsah toho, co nazýváme jak znárodněním, tedy obludnou krádeží majetků vytvářených po celá staletí a jejich následnou devastaci a také to, co prosadili komunisté, sociální demokracie, Ano a SPD, tedy „zdanit“ navrácení ukradeného majetku církvím a tak je okrást znovu.

Zajisté, u komunistů a SPD se tomu člověk divit nemůže, protože hovoříme o žumpě, do níž tečou ty nejšpinavější splašky a odpad, který v zásadě nelze vyčistit a který zamořuje naše veřejné životní ovzduší zápachem lží a jedem nenávisti.

Ale v případě sociální demokracie, tedy politické strany, která přinesla ty největší oběti v bojích se dvěma obludnými diktaturami, tedy s nacismem a komunismem to rozum lidově řečeno nedává. Že politická strana, která byla ve všech zemích poválečné západní Evropy u budování liberální a sociálně spravedlivé demokracie a nikdy předtím nevídané prosperity si jakožto volební program zvolí spojit se s těmi, kdo vraždili a terorizovali tu část evropského kontinentu, která měla tu smůlu, že ji zabraly sovětské tanky a pokračovat ve zločinu.

Jistě, je tu ještě Ano, ale to je prosím jen houba na nádobí. Ta nasaje do sebe všechno a ani se z toho nepozvrací ani nic neočistí. Je to jen prostředek k dosažení záměrů pana majitele a prosím pěkně žádný obsah, než prázdnotu nemá a ani nemůže mít. Což ji zajisté nijak neomlouvá, ale jakkoliv apelovat v tomto případě na něco jako hodnoty je totéž, jako hovořit do zdi.

A tak, ještě, že je tady nejvyšší a svrchovaný orgán, který bdí nad zákony a je alespoň jakýms takýms garantem něčeho, co bychom mohli nazvat jako opar právního státu vznášející se nad horizontem naší země, který shledal takovou hanebnost jakožto za zcela ohavnou a podlou a zmíněné řemeslné zloděje a loupežné vrahy klepl přes prsty.

Majetek církví a náboženských společností je totiž naprosto stejný, jako majetek jakékoli jiné osoby či firmy v této zemi a právní řád má sloužit k tomu, aby byl chráněn a také i navrácen a v případě toho, že jeho navrácení možné není, aby byla majiteli vyplacena finanční náhrada.

Řeknete si a proč vlastně navracet majetek církvím v nejateističtější zemi světa? No to proto milí čtenáři, protože církve a to především ta katolická spravuje nejenom celou řadu nejvzácnějších kulturních památek a klenotů naší země, ale zároveň vykonává nenahraditelnou službu vzdělávací, sociální a opatrovatelskou, neboť provozuje celou řadu škol, dává střechu nad hlavou mnoha lidem z okraje společnosti a stará se o nemocné a umírající v mnoha hospicích. 

Tedy vzdělává, poskytuje sociální záchrannou síť mnoha osamoceným matkám s dětmi a těm, kteří jsou na cestě na druhou stranu, tedy svítí do temnot naší společnosti na to, co takzvané politiky nikterak nezajímá a zachraňuje a pečuje a to naprosto konkrétně a vůbec se tím nechválí ani se nebuší v prsa a zůstává neviditelná.

Že zároveň církve nechtějí nic jiného než to, aby jim dal stát pokoj je také nabíledni. Protože se umí správou majetku uživit lépe než všichni věrozvěstové socialismu a podobných neživotaschopných šíleností a po společnosti nechtějí ani korunu z veřejných finančních prostředků.  Pouze navrácení toho, co za staletí usilovnou prací vybudovaly, přičemž plody svého usilování dají nezištně a zdarma potřebným.

Církve neusilují o majetek kvůli osobnímu prospěchu a bohatství svých členů, církve totiž neslouží svému prospěchu, ale dobru a duchovnímu rozkvětu naší země obecně. A to jak ateistům, tak věřícím, tak i těm mezi tím, protože tuto péči průběhu svého života budeme potřebovat všichni. Lhostejno, zda v jeho počátku nebo závěru. Tedy je nutno rozhodnutí Ústavního soudu vítat jako jednu z prvních holubic míru, přinášející v zobáku ratolest spravedlnosti

Přičemž je „zvláštní,“ že když šlo o velmi podivné rozhodnutí státního návladnictví o tom, že kauza Čapí hnízdo není trestným činem, bylo to panem premiérem kvitováno s povděkem a mělo to být zcela a bezvýhradně respektováno, ale dnes pan Babiš nad tímto rozhodnutím prská jako křeček polní a nerespektuje zhola nic.

Že by ho bolely prsty?

Inu, zloděj odjakživa křičí chyťte zloděje a vrah zase nahlas o morálce káže.

Ale je jen na nás, občanech této země, jak dlouho je necháme na nás pořvávat.  

Miroslav Václavek

Šumperk