Naše země vzkvétá, někde více někde méně

Ano, nic si nenalhávejme naše země vzkvétá. Srovnávat její stav se stavem před třiceti lety je v zásadě nemožné. Neboť tehdejší zuboženou, beznadějně chudou a zaostalou zemi, jejíž zřízením byla komunistická diktatura 

porovnávat s dnešní Českou republikou prostě nejde.  Osobně říkám, že na otázku, co bylo před třiceti lety horší, než dnes odpovídám – všechno a na to, co bylo lepší, odpovídám – vůbec nic.

Někdy to ale i přes náš hmatatelný a všudypřítomný blahobyt vypadá, že přes naši zemi, která je prohlubní po meteoritu obklopenou pohraničními horami se před třiceti lety přehnala vlna svobody, ale kaluž která po ní zbyla občas nepěkně zapáchá.  Je tomu tak proto, že jsme uzavřeli stavidla a nacházíme se ve stojatých vodách, které jsou sice průplavy spojeny s mořem, ale na výměnu vod ve společnosti je to málo.

A tak tam, kde se naše společnost nachází u pramene je život krásný a je zcela v kontextu s úvodem mého článku. Je tomu také proto, že ke prameni pracovních, kulturních a společenských příležitostí se stěhují všichni ti, kteří jsou ambiciózní, vzdělaní a chytří, dokáží se o sebe postarat a protože nenaletí prvnímu náckovi nebo komunistovi na vějičku rasistických nebo třídních lepů je radostí v takovém městě či městech žít. Nazývejme prosím tuto část Česka střed.  

Ovšem u okrajů naší země je tomu hůře. Původní obyvatelstvo, tedy čeští Němci, kteří zde vybudovali rozsáhlý průmysl a výstavná města byli kolektivně obviněni z inklinace k nacismu a vyhnáni. Lhostejno, zda šlo o přívržence nebo odpůrce národního socialismu a do těchto oblastí byla přesídlena pestrá mozaika všech možných národů i národností jaké jen poválečná doba přinesla.

Není divu, že průmysl kdysi globálního významu zanikl, domy spadly, cesty zarostly a ty asfaltové se proměnily v cedník. Lesní dělníci a negramotní zemědělci přišedší sem ze zcela jiných civilizačních okruhů, chovající v kdysi patricijských vilách prasata a ovce v obývácích neměli a ani nemohli mít žádný vztah ke kraji a kultuře svého nového domova.

Nazývejme tuto část naší země Sudety. Pokud některému nacionalistovi právě povstávají vlasy na hlavě nechť se prosím tedy dozví, že tento název jakožto první užil římský historik Plinius, přičemž název sám pochází z keltštiny a znamená Pohoří kanců.

Tedy jde o označení  morfologické, které je například v Polsku zcela běžně a oficiálně užíváno, protože tuto část naší země popisuje zcela nejlépe a bezezbytku a proto jej zcela běžně užívám i já a národnost sudetskou jsem si vybral v posledním sčítání lidu. Neboť jsem se zde narodil a zde žiji a zde je domov můj. A protože jsem si coby národnost druhou vybral evropskou, je zřejmé, že nacionalismus je mi zcela cizí a považuji jej za ohavnou a obludnou ideologii, mající na svědomí miliony lidských životů.

Ale pojďme zpět, k tomu o čem píšu. Protože píšu o tom, že právě tady naše země nevzkvétá. Dávné rány se sice již zacelily, ale jizvy jsou stále ještě patrny a pod ní není zdaleka vše zhojeno. A přitom, tento kout naší země je ten nejkrásnější, je plný hor, luk, pastvin a lesů, nachází se zde ta nejkrásnější města, ale ani zdaleka zde není život peříčkem.

Je tomu tak proto, že poválečná pomsta vykonaná na většinově zcela nevinných lidech, provinivších se pouze tím, že hovořili sudetskou němčinou, které ani Němci nerozuměli, byla natolik dokonalá, že z kdysi nejbohatší části země učinila chudobinec a to zcela záměrně.

Někdy si říkám, že to platí i nadále což je velká chyba. Protože pokud by investice mířily i do Sudet, pokud by tento okraj nebyl odřezán od středu absencí dálnic a komunikací, pokud by nebylo na Sudety nahlíženo jakožto na cosi cizího, vězte, že by se naprosto změnila situace, pokud o celou Českou Republiku jde a to zcela zásadně.

Neboť zdejší mzdy jsou opravdu ostudné a obyvatel středu by kvůli nim ani nevstal z postele, jak se říká. Ale tady musí. Protože jiné práce není, a i když to co člověk vydělá mnohdy stačí jen na pokrytí základních potřeb nic jiného mu nezbývá.

A tak jakoby se přes kopírák opakovala historie předválečná, kdy zdejší kraj a jeho obyvatelstvo bylo středem odmítnuto, jeho odvěká a přirozená odbytiště byla přetnuta nesmyslnými hranicemi a cly a ono bylo uvrženo do bídy, beznaděje a chudoby, z které se zdála být jediným východiskem ideologie národního socialismu, je tomu stejně i pokud o nynější KSČM, ANO, SPD a jiné hrůzné organizace jde.

Jako bychom se nedokázali poučit z historie, že bída přivádí lidi k zoufalství a že zoufalí lidé se uchylují k zoufalým skutkům. Troufám si dokonce říci, že pokud bychom byli schopni a především ochotni tuto situaci změnit k lepšímu, protože co je to za demokracii, když žiješ z ruky do huby, pak se stanou Babišové, Zemani, Okamurové a i Filipové pouhými přeludy minulosti. Neboť právě oni z tohoto stavu věcí těží svůj elektorát a svou moc a vliv, který je ovšem zhoubný celospolečensky.

Což si střed, bohužel, doposud nechce uvědomit a mnohdy se raději okraji posmívá, což rozhodně demokracii a svobodě neprospívá, neboť vyděděnci se ve svém názoru pouze utvrdí. Já osobně se domnívám, že demokracie totiž musí být pro všechny lidi stejná. Pokud máme na jedné straně Tuzex, kterého užívá populace těžící ze zájmu vycházejícího z centra, ale který se na centrum i omezuje a na straně druhé Nucený výsek, nemůže to dopadnout dobře.

A také ani nedopadá.        

Vím, namítnete, tak proč tam ti lidé žijí, Co je tam drží? Proč se nepustí okraje a nespadnou dovnitř?

Inu, je tomu tak proto, že Sudety jsou krásné a já je miluji, stejně jako miluji Jeseníky, které se zdvíhají nad městem, ve kterém žiji. Možná ale, že až na to přijde víc lidí stav věcí se změní, ale to je běh na velmi dlouhou trať, který nevím, jestli uběhneme. Ale kéž by. I když by ale stačilo jen chtít odstranit příčiny, nikoliv donekonečna hovořit o následcích. Kterými jsou exekuce, dluhy, sociální vyčlenění, chudoba a mnoho druhů závislostí, jako třeba gamblerství. A bude to hned.   

Naše země by si to zasloužila.

A taky by si zasloužila otevřít stavidla naplno a pustit sem vítr, aby sem přinesl čerstvý vzduch. Pak bude vzkvétat ještě více a my se budeme moci podívat lidem do očí a říci jim, že demokracie není jen prázdné slovo nějakých pánů z Prahy. Ale je to způsob života, který je důstojný, mnohem lepší než ten, který nabízejí náckové a komunisté.

Demokracie, jakkoli je velmi nedokonalá, tak nikdo však nic lepšího doposud nevymyslel.

 A věřte mi, demokracie se všemi chybami, které má, je mnohem lepší způsob života než perfektní diktatura.

Protože diktatura je ve svém důsledku jedna obrovská chyba, ale pozor, nesmíte to říkat nahlas.

Miroslav Václavek

Šumperk