Jiří Ovčáček ve světle norimberského procesu

„Všiml jsem si, že to vadí jen novinářům devótním k Evropské unii. To přirovnání je naopak velmi přesné, v roce 1943 také zakázala Říše pěstování chmele na Mšensku,“ 

Vyjádřil se mluvčí prezidenta republiky, pan Jiří Ovčáček v reakci na kritiku, která se na něj snesla poté, co naši zemi, tedy Českou republiku, přirovnal k Protektorátu Čechy a Morava, tedy ke státnímu útvaru vzniklému nacistickou okupací z 15. března roku 1939.

A nejenom to, neboť nazval ve svém příspěvku k rumu, že Evropská Unie je prý Třetí říší, tedy nacistickým Německem.

Je sedmdesát dva let po druhé světové válce. Není tedy s podivem, že se vytrácí historická paměť, která je spojená s konkrétními prožitky lidí, kteří v oné době žili, což je evidentní, protože pokud by svá tvrzení pan Ovčáček pronesl o něco dříve, dostal by od nich takovou přes hubu, že by ho podobné urážky opravdu rychle přešly.

Ale protože nás pomalu začíná pohlcovat historická tma, protože moderní dějiny, včetně těch spojených s diktaturou komunistickou se na školách prostě neučí, je zapotřebí posvítit si na pana Ovčáčkem světlem norimberského procesu.

Tedy světlem soudu, který pojmenoval, popsal a nakonec i odsoudil jak nacismus sám, tak i jeho protagonisty a pachatele a naprostou většinu z nich poslal po právu na šibenici, stejně jako tomu učinily orgány československé v rámci retribučního soudnictví.

Troufám si říci, že pokud by pan Ovčáček pronesl výrok, který je nejenže za hranou toho, co člověka činí lidskou bytostí, ale je oddělen již jen pouhou blankou od trestného činu popírání genocidia, v letech poválečných - tedy, že pokud by sdělil, že republika Československá je tím, že stíhá nacistické zločince a domácí kolaboranty totožná jako Protektorát - byl by pověšen hned vedle takových darebáků, jakými byli například protektorátní kolaborantští novináři či vrahové českého národa Kurt Daluege nebo Karl Hermann Frank.

Neboť psát dle nacistické propagandy není žádný názor, ani svoboda projevu, ale zločin proti svobodě, státní integritě a lidskosti, stejně jako je tomu, pokud o výroky pana Ovčáčka jde. Přičemž na relevanci zločinného obsahu nic neztrácí ani dlouhá doba uplynulá od tehdejších rozhodnutí československých soudů a tím méně pokud o přihlášení se pana Ovčáčka k nacistickému pohrdání lidskými životy a tomu nejstrašnějšímu utrpení v dějinách lidstva jde, jako právě nyní.

Ostatně pokud bylo československými retribučními soudy v případě odsouzených novinářských kolaborantů za jejich "názory" prezentované v protektorátních sdělovacích prostředcích konstatováno, že: "byli uznáni vinnými z podporování nacismu tiskem rozhlasem a na veřejných projevech, aby tak rozvrátili mravní, národní a státní vědomí čs. občanů, hlavně mládeže," pak lze o tomtéž motivu hovořit i ve vašem případě pane Jiří Ovčáčku. Byť se mocnost v jejímž zájmu tak vykonáváte špinavou práci pro pana prezidenta, nachází na východ od naší země.

Jestliže totiž pan Ovčáček hovoří o tom, že Třetí říše v roce 1943 zakázala v Protektorátu chmel, pak já říkám, že tímto tvrzením se snaží zakrýt a zpochybnit událost ze září roku téhož, která vedla k největší masové vraždě československých občanů, tedy k transportu více než pěti tisíc vězňů z terezínského ghetta do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau, kde byli v noci z osmého na devátého března 1944 zavražděni v plynových komorách.

Dle svědeckých výpovědí hrstky přeživších, naši spoluobčané v hodině své smrti zpívali jak Hatikvu, tedy hymnu židovskou, tak hymnu československou, tedy tu, kterou naše země užívá dodnes. Po této největší hromadné vraždě československých občanů v naší historii, nacisté zavraždili i zbytek deportovaných z terezínského koncentráku, tedy více než sedmnáct a půl tisíce lidských bytostí, včetně malých dětí.

Ale nejenom těchto sedmnáct a půl tisíce nevinných lidí bylo nacistickým režimem, který jste Jiří Ovčáčku přirovnal k naší dnešní svobodné a demokratické zemi zavražděno.

Obětí nacistických koncentračních táborů a věznic 20 000

Obětí z totálního nasazení 3 000

Obětí 1. stanného práva 500

Obětí v masových hrobech na Slovensku 5 350

Obětí 2. stanného práva 5 000

Padlých ve Svobodově armádě 4 570

Obětí z pochodů smrti 10 000

Padlých na západních frontách 3 220

Obětí leteckých náletů 7 500

Padlých letců z RAF 560

Obětí nacistického teroru 10 000

Obětí z hnutí odporu v cizině 450

Obětí z řad parašutistů 800

Zahynulých a nezvěstných 10 000

Obětí z řad partyzánů 4 100

Padlých z ČSA 1 720

Padlých v květnu 1945 3 467

Židé z Protektorátu, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny umučení v koncentračních táborech a věznicích 270 000

Všem těmto mrtvým jste plivl do obličeje a ve své lidské degradaci jste je hluboce zneuctil. Nevím jestli jste byl někdy v nějakém nacistickém koncentračním táboře, ale v osvětimské plynové komoře, v jedné z těch, které se dochovaly je možno vidět lidské škrábance vyryté do jejich omítky.

Bylo tomu tak proto, že se rodiče, jakkoli byla jejich snaha marná, snažili zachránit své děti a pokoušeli se je vystrčit co nejvýše, od dosahu smrtícího Zyklonu B. Proto byly děti nalézány pokaždé na hromadě mrtvých těl až nahoře.

Rovněž naši českoslovenští občané byli nacistickým režimem takto vražděni. A nejenom takto. Pokud se půjdete projít Prahou, zamiřte prosím pane Ovčáčku k pankrácké věznici. Kam mimochodem za své nehorázné a zločinecké výroky patříte a navštivte tamní pankráckou sekyrárnu, kde bylo gilotinou popraveno 1 075 osob. Za takzvanou protiříšskou činnost, kteroužto se snažíte relativizovat s návrhem na nahrazení rakovinotvorné rumové tresti a zpochybňujete tak příšerné hrůzy, že navrhuji, aby vás tam přes noc zavřeli. Ani by vás nemuseli mlátit jako gestapáci své oběti při výslechu. Podělal byste se i tak.

A nejenom za tyhle nevinné, kteří podstoupili hrůzy vyvraždění celých rodin, upracování otrockou prací v koncentračních táborech, či byli zastřeleni na kobyliské střelnici, ale i za naše děti. Za lidické děti umučené výfukovými plyny v Chelmnu, ale i za ty ze všech zemí okupované Evropy, které byly zavražděny v Osvětimi, Sobiboru, Treblince a jiných kruzích nacistického pekla na zemi vás prohlašuji stvořením odpudivým, odporného a nízkého charakteru, neštítící se ani té největší špinavosti a jehož osobnost je shnilá, zvrácená a žumpoidní.

To, že zastáváte post mluvčího prezidenta České republiky s tím hluboce souvisí a ten pán s hůlkou se v tomto hnusu společně s vámi veze na hnojné káře popíračů holocaustu zpochybňujících masové vraždění za účelem získávání sympatií a hlasů ze strany neonacistických, rasistických a nacionalistických přívrženců jak se stalo poslední módou hradního bratrstva hnědé pracky, což je ohavné, hrůzné, obludné, podlé, zákeřné a zbabělé.

Je tomu tak proto, že ti mrtví se vůči vašemu podlému chování již bránit nemohou.

Tedy je před vámi a podobnými budu bránit já.

Nebudu mlčet k tomu, že je vraždíte podruhé, když se opovažujete tvrdit, že Protektorát Čechy a Morava byl demokratickou a svobodnou zemí jakou je ta naše, čehož jste se dopustil tím, co nazýváte příměrem. Já ovšem zhovadilým skutkem a odpudivým zločinem proti lidskému utrpení, zvláště bylo-li učiněno ústy úřadu spojeného s úřadem prezidenta České republiky, který nemá ani tolik studu, aby buď vrátil ocenění židovské společnosti jehož se mu dostalo, nebo vás vykopal z Hradu, poklekl před národ na kolena a omluvil se Jiří Ovčáčku, za vaši podlost. Neboť silně pochybuji, že vy sám toho budete kdy schopen.

Dítě

Podřezali mne v Jasenovaci
zabili plynem v Treblince
zastřelili na ruské pláni
spálili v Osvětimi
jsem dítě
ve větru spím
na jaře si hraji
když třešně odkvétají
a hladím tě po vlasech
jak matku
pro naději
že báseň může změnit svět
jste život věčný
babího léta
a jména na bronzové desce
a trocha krve
co jí bývá v malém těle
není jí víc než pláče
kvůli pitomé lásce
objímám vás
děti
protože s každým naším zapomenutím
umíráte zas

Miroslav Václavek

Šumperk