Dobytí Měsíce Američany ve stínu sovětské okupace

V sobotu dvacátého července 2019 tomu bude padesát let od největšího vědeckého a technologického úspěchu v dějinách lidstva neboť je to den, kdy člověk dosáhl povrchu Měsíce a vystoupil na něj.

„Tranquility Base here, the Eagle has landed“,  byla ona slova, která v přímém přenosu k celému lidstvu pronesl Neil Armstrong poté, co americký lunární modul bezpečně přistál do měsíčního prachu jako do peřiny.

Toto přistání, místy velmi dramatické kvůli tenčící se zásobě paliva a skalnatému povrchu Měsíce sledovalo na celé naší planetě více než půl miliardy lidí a tak mohl velitel lunárního modulu hovořit z dosud největší vzdálenosti od naší planety k lidstvu dál a pozdravit všechny, kteří mu naslouchají.

Američanům trvala cesta na Měsíc šedesát šest let. Tedy od dne sedmnáctého prosince 1903, kdy bratři Wrightové uskutečnili první motorový let v dějinách a zahájili tak dějiny letectví i dobývání vesmíru.

Sovětská propaganda, která v letech do vesmíru ucítila svoji příležitost sice vyslala na oběžnou dráhu majora Gagarina, ale o nějakém vědeckém přínosu pro lidstvo rozhodně hovořit nemůžeme. Neboť se o výsledky spojené s tímto letem s nikým nepodělili a striktně jej využívali pouze k propagandistickým výlevům a oslavě zločinecké sovětské ideologie.

A jak se Sovětský svaz zmohl pouze na onen Gagarinův žabí skok nad atmosféru tak u něj i zůstalo, neboť cesta na Měsíc již byla zcela mimo technologické, ekonomické a morální možnosti Sovětského svazu.

Jistě, snažili se o to za každou cenu. I za cenu stovek mrtvých včetně maršála Nedělina, který se vypařil při nehodě měsíční rakety, ale tím to naštěstí i skončilo.

Protože, sami považte, sovětský kosmonaut měl na povrch Měsíce přistát i s bustou V.I.Lenina, kterou tam měl položit do měsíčního prachu a opět odstartovat zpět. Z čehož je zřejmé, že nelze hovořit o vědeckém pokroku a přínosu pro lidstvo, ale opět pouze o propagandu, přičemž by se v případě sovětského úspěchu na nás z Luny, odvěké archy básníků a snílků, díval masový vrah.

Na rozdíl od amerického programu Apollo, který měl v plánu sedm měsíčních misí, z nichž jedna z důvodu exploze kyslíkové láhve pouze Měsíc obletěla, ale posádka se šťastně vrátila domů. A tak když se Apollo 11 vydalo na cestu k Měsíci, měla raketa na své palubě vlajky všech zemí světa, protože Američané letěli na Měsíc jménem celého lidstva nikoliv jménem pomatené a hrůzné zločinecké ideologie jakou je komunismus.

Rovněž Američané všem zemím světa darovali vzorky nasbírané americkými astronauty na měsíčním povrchu a celý tento vesmírný program realizovali nikoliv v paranoidním utajení, ale v záři reflektorů, a přímém přenosu.

A nyní, jak se vyjádřil US president Donald Trump, Američané zamíří na Mars. Přičemž je nutno podotknout, že se povrch Marsu již dnes přímo hemží americkými robotickými vozítky a o jiných vesmírných programech, kterými USA obohatilo lidstvo a přispělo k jeho rozvoji ani nemluvě.

V této souvislosti se mi dere na mysl myšlenka toho, jaký má vlastně například takové Rusko, které má také svůj vesmírný program, pozitivní přínos pro naši planetu. Zatím jsem nezaznamenal, že by Rusko vypustilo svůj teleskop, kterým by nám odhalovalo hlubiny vesmíru, ani nepřišlo s lékem na nějakou nevyléčitelnou nemoc, ani nevymyslelo nějaký převratný vynález, který by našim životům dal něco dobrého.

Na rozdíl od „vynálezů“ hybridních válek, vojenských agresí vůči svým sousedům, násilí, genocidy a zločinů proti lidským právům a míru vůbec.

Zmiňuji to proto, že Američané v červenci 1969 dosáhli Měsíce a to ve stínu sovětské okupace naší země vykonané v srpnu 1968 a tudíž považuji za velmi nutné tento aspekt zmínit.

Neboť Amerika nám darovala nejen vzorky měsíčních hornin a vlajku naší země, která byla na Měsíci, ale zároveň nám darovala i svobodu a to tím, že nesmírný pokrok, kterého dosáhla při vývoji zcela nových technologií nutných k cestě na Měsíc, vedl i ke zcela nevídané převaze v oblasti vojenství, kterému když se chtěl Sovětský svaz vyrovnat, vedlo to k jeho zhroucení, kolapsu, bankrotu a rozpadu. Na rozdíl od Američanů, kteří na každém investovaném dolaru do měsíčního programu dokázali ve výsledku vydělat dolarů pět. Bůh žehnej Americe.

Proto bylo a je dosažení Měsíce Američany zároveň i vítězstvím lidské svobody, iniciativy, entuziasmu a sebedůvěry ve vlastní síly, které nám v dobách národní poroby a nesvobody bylo důležitou vzpruhou a poselstvím.

Že to světlo, které přichází z Měsíce za úplňku je odrazem světla Sochy svobody a nikoliv reflektoru sovětského koncentráku.

A ony záběry, kdy k nebesům, za nimiž se v mracích ukrývá Měsíc stoupá raketa Saturn a kameru pomalu míjí majestátní písmena U S A, jsou pro mne radostí dodnes.

A přeji ti Ameriko Good Luck k cestě na Mars!

A pak dál.

To už tady sice nebudu, ale vím, že Američané budou první, kteří odletí.

Kam? No přece do vesmíru, stejně jako se vydali na západ.  

Stejně jako to říkal i můj táta pétépák, R.I.P.

Však se tam Američané někde u nebeských bran jednou potkáme.

Až budete prolétat.

Miroslav Václavek

Šumperk