Válka zpravodajců

Člověku se chce položit otázku, jestli se Česká vláda také někdy začne zabývat turecko-islamistickými agenty operujícími na území Česka.Vím,že jsem naivní, když od vlády ČR očekávám stejný postup vůči agentům Turecka jako Německo

Válka zpravodajců je věčný boj. Zpravodajci různých států či říší stále bojovali proti jiným. Po skončení druhé světové války a po polarizaci světa jsme znali hlavně válku zpravodajců zemí NATO se zeměmi Varšavské smlouvy, kdy často zpravodajci "západu" porušili i zákony svých zemí ve jménu svaté války proti největšímu zlu, to jest proti komunismu. Měli větší moc a možnosti, než jim zákony dovolovaly.  

K těm zemím, kde byly demokratické zákony často pošlapávány, patřila Německá spolková republika a to především proto, že Německo bylo rozděleno právě komunismem a ta traumata dávala zpravodajcům větší moc, než zákony dovolovaly.

 Tehdy v SRN, v té dvojitě hluboce traumatizované zemi (první trauma byla hitlerovská éra a následně prohra války a druhá, rozdělení mezi NATO a Varšavskou smlouvou), bylo tolerováno všechno, co mohlo posílit boj proti komunismu. Bylo potlačeno vše, co bylo kritické, to jest i kritičtí demokraté byli velice sofistikovaně potlačeni.

Ze svého působení v osmdesátých letech v Bonnu, v tehdejším hlavním městě Německé spolkové republiky vím, jak po vojenském puči 12.09.1980 začali přicházet do SRN vojenským režimem v Turecku zaslaní islámští "duchovní", jak je německé úřady přijali a umístily do různých škol jako učitele islámu. Konkrétně si vzpomínám, jak jsme jako demokraté protestovali, psali kritické články proti příchodu již tehdy známého islámského radikálního "duchovního" KAPLANA. Kaplan řadu let působil v Kolíně nad Rýnem, kde dostával kde jakou podporu ke své "svaté" činnosti. Nyní je z tehdejšího jednoho Kaplana obrovská radikální islamistická organizace vedená jeho potomky. Kdokoliv, kdo přicházel z Afganistánu, měl okamžitě podporu Německa a tak i jejich organizace. Ve stejné době těm, kterým se nějak zázračně podařilo dostat z Turecka, nějakému kurdskému demokratovi se podařilo utéct před krvežíznivým vojenským režimem z Turecka do Německa, ale často nedostal ani politický azyl a musel řadu let vést soudní spor s německou vládou kvůli statusu prachobyčejného uprchlíka...

Budiž, řekneme, že ty excesy právního státu byly způsobeny pulzací světa, bojem proti největšímu zlu, to jest proti komunismu. A co tedy potom?

Proč i potom celý západ tak vehementně podporoval islamistické organizace a islamistické státy, jako je tomu v případě Turecka a konkrétně jeho podporovatele Německa? Německý stát ještě do letošního roku toleroval působení tisíců a tisíců tureckých "tajných" agentů na svém území, kteří možná byli dokonce vyškoleni přímo v Německu a pronásledovali hlavně Kurdy žijící v Německu a pak zašli tak daleko, že začali pronikat do hlubiny Německého státu. Copak nebylo protiprávní, že německé bezpečnostní složky mlčely tak, jako mlčela celá německá justice?

Teprve teď od minulého týdne se my jako občané smíme dovědět aspoň část toho, co se odehrává za oponou, která v právním státě nemá právní legitimitu.

Během konference o bezpečnosti konané v Mnichově, se sešel šéf turecké tajné služby MIT Hakan Fidan s šéfem německé tajné služby (Bundesnachrichten Dienst )Bruno Kahlem a předal mu složky 300 osob žijících v SRN dokazující, že jsou teroristé či podporovatelé v Americe žijícího islamistického "duchovního" Fethullaha Gülena. Po schůzce, kde došlo k předávání 300 složek o 300 osobách a 200 organizacích, byli Bruno Kahl a jeho úřad zaskočeni tím, jak dobře je turecká tajná služba informována o těchto osobách, o jejich vazbách až k intimním informacích o těchto osobách. Dle všeho zjištěním o rozsahu a velikosti této chobotnice operující na území samotného Německa, byl zaskočen i tak zkušený odborník jako je Bruno Kahl, ředitel německé tajné služby, která patří k těm nejlepším na světě, že se okamžitě rozhodl informovat svou vládu a ředitele civilní kontrarozvědky o tak závažném zjištění, že Německo je zaplaveno tureckými tajnými agenty. Asi ta válka přesahovala jeho možnosti a potřeboval další a další složky státu odpovědné za bezpečnost Německa. Po obdržení této alarmující zprávy Bruno Kahl a ministr vnitra Německa okamžitě informoval šéfa federálního kriminálního úřadu. A v zapěti šéf federálního státního zastupitelstva Peter Frank sdělil mediím, že jeho úřad zahájil vyšetřování tureckých agentů operujících v SRN.

Postup Ankary vůči části Turků a Kurdů žijících v Německu začali na jedno tvrdě kritizovat němečtí politici i zástupci bezpečnostních složek. „Je to zcela nepřijatelné, že turecká tajná služba sleduje lidi v Dolním Sasku,” uvedl tamní ministr vnitra Boris Pistorius a federální ministr vnitra Thomas de Maiziere sdělil, že špionážní aktivity cizích agentů na území Německa jsou trestné, a že nebudou tolerovány! Člověku se chce říci "Dobré jitro" pane ministře!

I když pozdě, ale přece, konečně začala čistka tureckých zpravodajců operujících na území SRN. Jedná se o tisíce tureckých zpravodajců!