Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

Přece s vývojem naší civilizace k nějakému "pokroku" došlo. Když nějaká fyzická osoba v naši době někoho vezme jako rukojmí, tak je to trestné a s vysokou sazbou. A co když rukojmího vezme právnický subjekt jako je stát?! Stát dostane nálepku otrokáře, stát zločinu a měly by dle mezinárodních lidských zákonů vstoupit do platnosti mezinárodní sankce vůči takovému státu. 
S výjimkou, pokud stát praktikující rukojemství je členem NATO jako je Turecko. 
Z dějin víme, že rukojemství bylo běžně praktikováno i v Evropě, třeba mezi Francií a Anglií, kdy třeba Angličané unesli francouzského knížete proto, aby lidé z jeho knížectví jim dali vše k záchraně svého knížete, aby dali únoscům vše, co měli. 
Institut rukojemnictví si i naše generace pamatuje ještě i z doby studené války, kdy si strany vzájemně své rukojmí vyměňovali na mostech.

Po pádu totality jsme v návalu euforie a s touhou po naději, po civilizovaném soužití věřili, že přichází lepší, lidštější časy. Vytoužená touha po civilizovanějším soužití po pádu totality byla naší hloupostí nebo naivitou a možná obojí? 17. září roku 1992 uprostřed hlavního města nejmocnější země Evropy, byli zavražděni čtyři Kurdové. Kurdové, kteří tam jeli jako pozvaní hosté na sjezd sociálně demokratické strany právě Německa a jeden z nich, jejich předseda, byl shodou okolností můj přítel Dr. Sharafkandi. Šéf vrahů Kasem Darabi byl zaslán přímo z Teheránu a byl následně zatčen. Iránci hned přišli na to, jak ho dostat z Německa. V Teheránu působil známý německý podnikatel Helmut Hofer, o kterém se vědělo, že má afinitu ke krásným ženám, tak muslimští činitelé poslali do jeho bytu nějakou tu svoji muslimskou krasavici – jistě s požehnáním Alláha? Následně ho zatkli a obvinili ho dle Koránu zaslaným samotným Alláhem z cizoložství, což je v Alláhu věrným a poslušným v Iránu vysoce trestáno dle samotného Alláhového Koránu a byl umístěn do věznice známé ve světě svým nelidským zacházením, která úmyslně nese poetický název Evin, což znamená láska.  

V SRN vládla sociálnědemokraticko - zelená koalice. Předseda vlády byl Gerhard Schröder a ministrem zahraničí Joschka Fischer, ano ten Joschka Fischer, který v roce 1968 kopal jako příslušník rebelující mládeže proti bezpráví do policisty spadlého na zem. Revolucionář Fischer a demokrat Schröder a ještě k tomu sociální, dokázali jako neuvěřitelný úspěch ve svých kariérách prezentovaný v mediích demokratického světa vyměnit Hofera a za Darabiho! Ano Schröder vyměnil vraha hostů své vlastní strany! Ano, dvojice Schröder-Fischer "obchodovali" s režimem Ajatolláhů za nevinnou kurdskou krev! A teď se držte, po příjezdu vraha Darabiho do Iránu byl tento zločinec jmenován vedoucím úřadu pro lidská práva v Iránu!