Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kurdský sen o samostatném, svobodném a spravedlivém Kurdistánu

Chceme světu, sobě i našim dětem ukázat, že jsme spravedlivý, tolerantní a mírumilovný národ, který dokáže dobře využít svého potenciálu pro naše společné lidské hodnoty. 

Upřímně odpovídám, že samostatný kurdský stát je snem každého Kurda. Na druhou stranu jde o to, jak tento sen může odpovídat realitě současného světa, kterou my neurčujeme. Tu určují USA, EU, Rusko a další velmoci. To, že by měl mít čtyřicetimilionový národ podle božských i lidských zákonů právo na sebeurčení, je neoddiskutovatelné. Přitom je nám toto právo odepřeno.

 

 Pořád říkám, že kdyby nebyl Hitler, tak by nejspíš nikdy nevznikl židovský stát. Nikdo by Židy nedal dohromady. Vždyť Židé z Německa měli naprosto jiné názory než třeba Židé z Polska či Ukrajiny. Znám Izrael velmi dobře. Když se sejdou dva Židé, vzniknou dvě politické strany. Když tři, tak tři, a to je nekonečné. Nenašel jsem dva Židy se stejným názorem, ale všichni stojí za myšlenkou bezpečnosti Izraele. Tam legrace končí. V našem národě máme s odpuštěním také své prostitutky, homosexuály, radikály, marxisty a tak dále. Nicméně jsme za posledních šest let světu dokázali, že jsme i bez státní tradice demokraticky smýšlející lidé.

 

 Máme parlament, vládu, prezidenta a řadu dalších demokratických institucí. Když si vzpomenu, kolik v devadesátých letech Západ do demokratizace Československa a následně Česka investoval, tak nevidím důvod, proč to neinvestovat i do Kurdistánu. V našem svědomí je zakódováno, že bolesti a křivdy, které nám byly způsobeny, nemáme právo působit druhým. To je naše největší poučení z vlastních tragédií.

 

   Proto je v kurdské ústavě v Iráku tučně napsáno, že všechny menšiny, které nemají dostatek hlasů, aby zvolily svého poslance, mají své místo v poslanecké sněmovně. Na ten nápad jsem kdysi přišel díky životu v Německu. Proto ve sněmovně zasedají poslanci od jezídů, Arménů, Turkmenů a dalších menšin. Dbáme všemi silami o demokratický a právní Kurdistán. Chceme světu, sobě i našim dětem ukázat, že jsme spravedlivý, tolerantní a mírumilovný národ, který dokáže dobře využít svého potenciálu pro naše společné lidské hodnoty.  

 

Autor: Yekta Uzunoglu | středa 9.3.2016 16:00 | karma článku: 20,41 | přečteno: 350x
  • Další články autora

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

12.3.2018 v 15:39 | Karma: 6,63 | Přečteno: 187x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí

Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.

12.3.2018 v 8:33 | Karma: 0 | Přečteno: 103x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...

Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.

11.3.2018 v 18:35 | Karma: 5,79 | Přečteno: 133x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí 3 - Případ turecký Renault

Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .

11.3.2018 v 14:27 | Karma: 5,37 | Přečteno: 95x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

A Shameful case

On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,

3.3.2018 v 17:05 | Karma: 0 | Přečteno: 39x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať

2. června 2024  12:06,  aktualizováno  21:58

Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...

KOMENTÁŘ: Kovačič spáchal na Markíze profesní sebevraždu, PPF to dobře ví

3. června 2024  17:19

Když moderátor pořadu televize Markíza Michal Kovačič 26. května na konci pořadu Na tělo...

Slovák sloužil v ruské armádě, zajali ho na Ukrajině. Zpět do Ruska netouží

3. června 2024  17:16

Na Ukrajině zadrželi slovenského občana, který údajně sloužil na straně Rusů a vzdal se ukrajinským...

Zelenskému se hroutí mírový summit. Spojenectví s USA dostává trhliny

3. června 2024

Nedorazí ani Číňané, ani Saúdové. Z očekávaného mírového summitu ve Švýcarsku se omluvilo několik...

Řidička najela do pořadatelů půlmaratonu v Budějovicích, jednu ženu zranila

3. června 2024  16:45

Řidička terénního vozu najela v sobotu v Českých Budějovicích do skupinky lidí, kteří se jako...

  • Počet článků 320
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 725x
yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Seznam rubrik