Evropa v imigrační krizi - 2
Imigrace a migrace v lidských dějinách je a bude
Některé imigrační vlny přinesly hostitelským zemím bohatství, ale některé zase dokázaly hostitelské země zničit. Způsoby a motivy imigrace byly také různé, někdy válečné, někdy ekonomické, politické, někdy jsou důvodem nemoci či hladomor.
Pro pochopení současné situace se podívejme na migraci lokalizovaně na evropském kontinentu a temporálně na migraci v Evropě po 2. světové válce. Na fakt, co se odehrávalo kolem migrace v střední a západní Evropě a to od konce 2. světové války až do roku 1990!
Migrační vlny v Evropě po II. světové válce
Po skončení 2. světové války se miliony a miliony Němců přesunuly z východní Evropy do západní Evropy, dříve z Königsbergu (Kaliningrad), kde dnes nenajdete skoro žádného Němce, dále k tomu pak Sudetští Němci, dál Poláci, Ukrajinci, Češi, Slováci, Maďaři jak po 2. světové válce, ale také po roce 1956 a ještě židé. Vlna migrace z východní či střední Evropy do západní Evropy v různých intenzitách a v různých obdobích (z ČSSR po roce 1968) trvala de facto až do roku 1990! A to se nezmiňuji o migraci Evropanů (ať z východu či ze západu) do USA, Izraele, Austrálie či na Nový Zéland atd. Zůstávám pořád v Evropě.
Pozitivní dopady evropské migrace po II. světové válce
Tito migranti z východní či střední Evropy nikdy nezpůsobili nějaké potíže, problémy nejen své západní Evropě, ale ani svým hostitelským zemím, které se staly jejich novým domovem. Opak je pravdou: pomohli nesmírně při odstranění válečných ruin, vybudovali společně s domorodci novou zemi, která se stala i jejich, tady studovali, podnikali, stali se umělci, vojáky, pedagogy. Tito lide přinesli sebou do svých nových domovů obrovské duchovní bohatství, vytvořili novou mozaiku, která měla v sobě obrovskou dynamiku. Tato dynamika dostala Evropu nejen z ruin 2. světové války, ale z Evropy všichni společně vytvořili opět mocný, produktivní kontinent a to produktivní ve všech oblastech lidského života.
Téměř ve stejném období (začalo ještě před 2. světovou válkou a pokračovala i po ní) šla vlna emigrantů ze Španělska do Francie, z Řecka do Evropy (několik tisíc migrantů dokonce skončilo v tehdejším ČSSR). Ani tito migranti nezpůsobili nějaké problémy hostitelským zemím. V 60 tých letech západní Evropa zažila jiný druh migrační vlny, sice tak zvanou "pracovní migraci", kdy především SRN potřebovala k vybudování a k produkci zahraniční dělníky. Ti přišli z Itálie, ze Španělska, Jugoslávie, Řecka, ale i z Turecka!
Do tzv. integrace Italů, Španělů, Jugoslávců a Řeků ve SRN, jak federální tak i zemské vlády, ale ani Wolhfartverbad (neziskové organizace), nemuseli téměř nic dávat, ani nemuseli vůbec nic investovat. Ti lidé ze začátku pracovali jako dělníci a po nashromáždění finančních prostředků otevírali své pizzerie, italská café, cukrárny nebo podnikali jiných oblastech. Totéž platí pro Řeky nebo Jugoslávce, v případě Španělů bylo tak trochu jinak. Valná část se po pádu generála Francisca Francazačala vracet zpátky do Španělska, kde se stali součástí turistického sektoru a oslovovali především Němce.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Nález ÚS respektuji, vzkázal Fiala. Platy soudců bude koalice ještě řešit
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) k platům soudců respektuje. Je na samotném...
Kontroverzní prodej pozemku muži blízkému vedení Hodonína neplatí, rozhodl soud
Vedení hodonínské radnice si předem vybralo zájemce, kterému prodalo parcelu po někdejší lidové...
Klára Dostálová
Poslankyně Klára Dostálová je od roku 2022 místopředsedkyní Sněmovny. V letech 2017 až 2021 byla...
Ženě tlačil hlavu do hlíny, pak ji pokálel. Za brutální znásilnění dostal 6,5 roku
Mimořádně brutálně si počínal cizinec, který na Vyškovsku napadl ženu. Tu nejprve oslovil, pak ji...
Pronájem bytu 1+kk, Zákupy, ul. Nádražní
Nádražní, Zákupy, okres Česká Lípa
16 580 Kč/měsíc
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 725x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.