Kolik tisíc dětských obědů se dneska rozkradlo?

Díky bohu se začalo mluvit o skryté, ale reálné chudobě v naší společnosti. Někteří rodiče nemají ani na to, aby zaplatili dětem obědy. Z průzkumu několika pražských škol vyplynulo, že až deset procent dětí neobědvá. Mnoho dětí chodí s ostatními do jídelny, ale nemohou si vzít polévku ani hlavní jídlo – dovolí jim jen napít se čaje… Jejich rodiče nemají na školní obědy peníze! Rodiče těchto dětí nemají ani doma dostatek jídla, aby se děti najedly alespoň tady. V odezvě na tyto zprávy se také zvedla vlna solidarity a nápady jako národní sbírka potravin, nadace, která platí některým žákům obědy, či obecní sbírky.

Ve vší úctě, je to chvályhodné, ale myslím si, že v tomto případě to není efektivní řešení problému. Nejrychlejší pomoc by měla přijít s doporučením školním jídelnám, aby dětem bez oběda neodpíraly polévku a chléb s tím, že ji zároveň nebudou nutit dětem, které o ni nestojí.
Další krok by měl spočívat v tom, že by pracovníci školy měly zjistit, které děti nemají dlouhodobě obědy a přes poledne prokazatelně nejí, když mají třeba odpolední vyučování nebo jsou v družině. Takovým dětem by měl neprodleně začít proplácet obědy odbor sociálních věcí z prostředků pro pomoc v hmotné nouzi jako dávku “mimořádná okamžitá pomoc”. Na tento účel by se měly prostředky ze státního rozpočtu adekvátně navýšit. 
U dalších rodin dětí bez obědů by měla sociálka citlivě prošetřit důvody a sociální situaci rodiny. Od toho tady jsou. (Nepůjdou samozřejmě do rodiny, o které učitel spolehlivě ví, že děti jedí přes poledne doma, nebo mají dietu.) Nemělo by jít v šetření o žádné neomalené dokazování, že rodiče skutečně nemají peníze nebo o nějaký nátlak, aby obědy začali platit. Ne. Pouhé zjištění, že se tak skutečně děje z nouze, by mělo být dostatečným argumentem, aby obědy dětem platil stát. Možná by stačil dotaz, zda rodiče chtějí, aby obědy jejich dětem platil stát. Kdo by dobrovolně nechal své děti hladovět? Pár výjimek. Na výtky o zneužívání připomínám, že na alkoholismus nebo gamblerství je třeba nahlížet jako na nemoci. Navíc současná situace, kdy zpětně můžeme zjistit, které děti skutečně dlouhodobě neobědvají, zneužití prakticky vylučuje. Každý další nový případ by se řešil šetřením v rodině. 
V naší společnosti není důvod, aby někdo musel hladovět a je neospravedlnitelné nechat hladovět malé děti. Někdo může říct, že by měla nastoupit dobročinnost a solidarita a kde že na to má stát brát. Prostoru pro dobročinnost a solidaritu tím podle mého názoru výrazně neubude, většina bídy našeho světa vyžaduje osobní přístup a angažovanost, ale případ dětského hladovění při povinné školní docházce lze ideálně řešit systémově. Máme informace, kdo hladoví, a máme instituci, která má tuto nouzi řešit. 
Na výtky, kde na to má stát brát, bych poprosil novináře, aby každé další krádeže a nehospodárné vynakládání veřejných prostředků přepočítávali na dětské obědy (cca 25 Kč). Mohli bychom se pak dozvídat, že třeba jen v takové kauze ProMoPro bylo podle žalobce ukradeno 15,5 milionů dětských obědů. 
Když nyní budeme počítat, tak loni bylo na základních školách 808 tis. žáků. 
Těch, co jsou bez obědů, můžeme odhadovat kolem 10 %, tedy cca 80 tisíc. Počet dní školní docházky byl 198 dní a vyjde nám, že k nasycení hladovějících žáků po celý rok by stačilo 15,8 milionů obědů. Jediná zlodějská kauza představuje takové prostředky, které mohly sytit po celý rok všechny hladovějící děti bez obědů.
Mnoho lidí uvěřilo heslu "Ano, bude líp". Možná by měly svoje poslance donutit, aby začali navýšením prostředků pro pomoc v hmotné nouzi, ze kterých by se dětem platily obědy, když už mají svého ministra financí.
Ale Piráti si pro jistotu brousí šavle, aby každému, kdo krade dětem obědy, mohli usekávat ruce. 
Edit:
Málem bych zapomněl, pro rodiny v nouzi jsem založil facebookovou stránku, kam bych chtěl dávat informace, jak se levně stravovat bez toho, že by nám něco chybělo.