Někdy přijde vhod písnička. A taky je fajn psát nejen "angažované" články, ale i básničky. Ovšem veršování je dneska hodně opomíjená disciplína, leckomu dokonce připadá úsměvná a naivní, když se poezií nedají vydělat "dlouhý prachy". Ale i tak jsme si s kamarády založili kapelu a hrajeme vlastní písničky, protože nás to baví. Tak třeba zrovna nedávno kapleník Míra (skládá hudbu) poslal melodii a mně k tomu vypadl tenhle text:
RITUÁLY
Když vaříš si svou kávu s dvěma cukry poránu,
prameny ležérně poházené v županu,
mám pokaždé strach, že to jednou skončí,
že nevydrží tenhle příběh z jak z levnýho románu.
Když kartáčem prohrábneš vlasy
a rtěnkou změníš obraz v zrdcadle,
každý nový den děkuji náhodě,
že jsem já ten soused od vedle.
Ref:
Zázraky se dějí,
zázraky jsou všude kolem nás,
záraky se dějí,
zázraky jsou věci uvnitř nás.
Když na ramínko večer kabát věšíš
a boky tvé jsou nejkrásnější v teplákách,
jsem smutnej, že den zase končí,
zas potkáme se na mžik ráno při párkách.
Spojuje nás vůně chutí
a rozespalé teplo v polštářích,
co neumíme zatím ani jeden,
si navzájem číst básně ve tvářích.
Ref:
Však zázraky se dějí,
zázraky jsou všude kolem nás,
záraky se dějí,
zázraky jsou věci uvnitř nás.
Počkám si jednou u tvých dveří,
na šňůrce ti své klíče vsunu do dlaní,
jakoby nic tvůj kartáček vezmu,
jen nechápu proč mi to strach nahání.
R:
Zázraky se dějí,
zázraky jsou všude kolem nás,
záraky se dějí,
zázrakem jdou věci vždycky snáz.
