Tím spíše emigruji !

Po všech nechutnostech, které se – nikoli sice překvapivě, ale přesto - stále objevují v médiích kolem prezidentské volby, jsem se opět ujistila ve svém rozhodnutí, které mi leží v hlavě již několik posledních let, tuto zemi opustit a emigrovat.  

  Odcházím po zralé úvaze nikoli ze zbabělosti, že bych zde chtěla bez citu zanechat kamarády a lidi, které mám ráda a kteří jsou slušní, ale především proto, že několik posledních období je zde tak nemožná a nechutná vláda, že de facto absolutně není volby. A to ani v parlamentních, ani žádných jiných volbách. Demokracie zde totiž nemůže fungovat už proto, že nedošlo k revizi a změně odporných a spekulativních volebních zákonů a zákonů o politických stranách, a tudíž mají stávající vladaři zajištěnou de facto definitivu, a to přímo nedemokratickým zákonem!

   Země, kde neexistuje prakticky vymahatelnost práva, země, kde je zcela legitimní korupce přímo na vládní úrovni, v zemi, kde je beztrestnost dokonce i již jednou odsouzených zločinců a rozkrádačů všeho druhu, si člověk nemůže být jist už vůbec ničím, ani holým životem.  

A v takové zemi prostě dobrovolně žít nechci a nebudu.

 Nemohu-li – a to ani při vší své dřívější i současné občanské angažovanosti – vůbec nic reálně změnit kvůli mizerným zákonům a korupci na nejvyšší úrovni řízení – pak to není výrazem zbabělosti ani poraženectví, nýbrž jen jasným a rozhodným protestním aktem, jenž by šel lidově vyjádřit heslem: „Polibte mi, odcházím!“

Staré přísloví říká: Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi.

Takhle přesně to nyní je. Jestliže je vlastní země vězením, kde člověk rezistentně dožívá jen vědomím, že je konec jeho důstojnosti a kde nevidí žádné perspektivy změny k lepšímu (opět vzhledem špatným zlovolným zákonům, šitým na míru jen těm co se živí neetickými spekulacemi, krádežemi a zákonně jsou přitom nedostižní), pak je nečestné s tímto klimatem beznaděje kolaborovat, posluhovat mu a vkládat do něj své tvůrčí síly.

    Existuje ještě řada pamětníků protektorátu, kdy bylo kolaborantství s totalitním režimem považováno za nejodpornější vlastnost, a já se nechci dostat do situace, že budu jednou muset volit mezi tím, že budu donucena se rozhodovat, zda poslechnu situacím zavedeným zde zvrhlými moci-pány, anebo obětuji svou lidskou hrdost, důstojnost a čest. A potažmo všechny ostatní hodnoty, kterým dosud věřím.

     Jan Palach se v podobné atmosféře totality po okupaci roku 1968 – ovšem cizími vojsky – na protest upálil. A udělal to proto,a by pozvedl sebevědomí národa a hrdost lidí této země.

   Dnes, po tolika desítkách let, jsme ve vlastní zemi opět zajatci a rukojmími, bohužel v ještě beznadějnější situaci, kdy naši svobodu a občanskou hrdost okupují vlastní lidé ve vládě a parlamentu a jejich nemravné chování. A okusují nás zaživa jako krysy vězně přikované zákonem v tomto vězení.  Drtivá většina občanů si nepřála – podle průzkumů veřejného mínění - ani  tak obrovské restituce církvím, ani tzv. reformy této vlády, a přesto, byť i sama vláda je neregulérní, pokud jsou špatné volební zákony, a ani toto referendum vyplynuvší z průzkumů, nedokázalo vládu přesvědčit, aby dál  neutahovala šrouby tímto nemravným směrem.

    I pro mne, podobně jako kdysi pro Jana Palacha, je obrovským srdcerváčem dívat se na to, kam se potápí veškeré mravní hodnoty, jimž se leckdo už i veřejně posměšně ironicky ušklíbá, jako je pravda, láska a odvaha žít a nekrást. Velmi mne irituje,  jak s odporným podtextem byly například ve veřejnoprávních médiích připuštěny komentáře na adresu tzv. „pravdoláskařství“, jako by snad šlo o utopii či něco irelevantního v této době, a nikoli o základní hodnotu pro přežití ve slušné společnosti slušných lidí.

Mně se naopak zdá, že zcela mimo mísu jsou všichni ti, kteří vyznávají zhovadilé a spekulantské zákony a podporují stupiditu založenou pouze na tom, že vydělávat jakýmkoliv – i nemravným – způsobem je v pořádku.

    A v neposlední řadě mě zde irituje to, že se už o ničem jiném, než o penězích, jakoby o první hodnotě a základní prioritě, nemluví, a všechno se už jen přepočítává v bankovním kurzu. A pokud přece jen se ozve hlas, že existují přece i jiné kvality života, než jen ty podložené penězi a majetkem, tak je přehlušen mocí a silou tzv. veřejnoprávních i komerčních médií, a jakákoliv snaha již ve stadiu pokusu o vnesení i názoru, který apeluje na morálku a etiku a prostou mezilidskou solidaritu, a to hlavně na úrovni řízení státu, je de facto zkrečována a vyzní zcela naprázdno. V tomto smyslu zde  totiž již neexistuje ani svoboda slova, pokud je bezmocné a bezsilné a není nástroj ani způsob, jak by mohlo působitz a apelovat na širokou veřejnost, pokud člověk nemá dost prostředků si takové slovo a právo koupit a zaplatit opět těmi penezi. Nezaplatíš, není tě slyšet! Na tomto principu k lidem pak mouhou prakticky promlouvat, a manipulovat je, jen lumpové, kteří své peníze nabyli jakýmkoliv nekalým způsobem. A to přesně podle známého Krylova verše "na rohu ulice vrah o morálce káže".

    Proto oběma prezidentským kandidátům tímto otevřeně vzkazuji:

Pánové, pokud budete kolaborovat s tímto současným establishmentem a nebudete se zasazovat ve svých předvolebních projevech a slibech o to, aby byly nové předčasné volby, ve kterých by nemohli kandidovat  „experti“ typu Kalouska, nejneoblíbenějším to politikem, který propadá u všech vrstev nejširšího občanstva, a jehož finanční machinace se státním rozpočtem, naším rozpočtem, na půdě vlády postihují každého z nás, a pokud se od těchto lidí, jež sedí v této současné vládě, jednoznačně nedistancujete jakožto od vlády, která učinila  činí mnoho zla ve společnosti,  pak pro mne jako pro občanku této země není volby!

Neboť tato vláda jednoznačně porušuje všechny demokratické principy, potažmo skutečnou zákonnost!

                                                                    Zdenka Ulmannová