Za týden je tu máme! Už klepou na dveře! Ale letos aspoň tak nedotírají. Lidé mají úplně jiné starosti, než komu hodit tu pomyslnou stovku v podobě volebního hlasu do bedny. Letošní volby jsou ve stínu opravdových tragedií. Ne, že by sice volby nebyly také tragédií v tragikomickém smyslu, protože zajisté přinášejí také pohromy a katastrofy v podobě stupidit, které se v pravidelném rytmu čtyřletí líhnou v hlavách těch, jež jsou označováni jako „elita“ země.
Pokud ovšem ti, které vídáváme v parlamentních lavicích, ( a o kterých je často pokušení hovořit ve středním rodě vzhledem k jejich mentální nezralosti či zaostalosti), mají představovat elitu, tak kde jsou ti skutečně nadaní, bystří a moudří? Jestliže jsou elitou lidé, jako např. bezcharakterní kariéristický přebíhavec Kalousek, Melčák či další opilci na straně pravé i levé, pak by volby měly doopravdy víc děsit, než dávat naděje na slušné uspořádání lidské společnosti. (Ostatně, když už jsme u těch tragédií a stupidit, už dlouho tady nebyla žádná válka, kterou rozpoutaly pomazané hlavy elity – tak pozor na to/!/).
Na téma většího či menšího hňupství politických představitelů byly popsány stohy řádků. Nicméně každou vteřinu nás nepřestává znovu a znovu překvapovat, do jak nekonečných rozměrů může hloupost růst a nenadnášet. Jako předevčírem pan prezident: nepojede se podívat ani symbolicky k obětem katastrofálních záplav, protože by tam stejně nebyl nic platný. Zato čistě symbolických aktů, jako kladení věnců, kde se bojovalo s konkrétnějším nepřítelem, než je přírodní živel, těch se zúčastňuje pravidelně. Patrně proto, že po nich vždy následuje nějaký příjemný večírek s rautem u „příležitosti“ toho a toho, hodný pouze pro elitu. Podobně, jako to bývalo ještě v časech nezakázaného rasismu, kdy se na dveře lepších podniků psala tabulka „only for white“.
Co se elit týče a jejich selektivního vybírání si společnosti suprabohatých, je svět rozdělen ještě více, než kdykoliv předtím. Nejen podle konkrétního majetku, ale obchodovatelnou komoditou se stává, bohužel, především eticky nebezpečná komercionalizovaná věda. Už víte, proč pan Klaus tak nenávidí např. ekologisty a projekty, které varují před globální neudržitelností životního prostředí vlivem nemravného chování našich objevitelů a jejich stupidních ničících technologí? Za naše peníze nám ničí svět, a ještě požadují, abychom je uctí vali jako elitu lidství, vlastně nadlidství. Chtělo by se vzkřiknout po vzoru známé hlášky z Menzelova filmu: „Běžte s tím postřikem do hajzlu!“
Prostě, pan prezident k povodním nejel – a projde mu to. Vždyť u vody je zima, fouká tam vítr, prší, lososa tam nepodávají, není tam nikdo s elity, se kterou by se neštítil pohovořit, a ještě by se mohlo chtít nesymbolické gesto příspěvku na oběti záplav, které by panu prezidentovi mohlo vytáhnout z jeho osobní kapsy nějaké soucitné a solidární peníze. Jenže to by si s sebou musel vzít peněženku. A to on nerad. (Patrně by se mu dělala boule na jeho fešáckém, pěstěném těle). A jak známo, tak peněženku pan prezident nenosí, protože kamkoli přijede, tam je zadarmo uctěn, tu novou kravatou, na něž je fajnšmekr, onde jiným exkluzivním předmětem. Je prostě zvyklý dostávat a brát, ale nikoli naopak. Možná se sice formálně věnuje aktům, jimž se říká charita, ale nakolik tyto statky plynou z jeho osobního vlastnictví, nenabytého beztak z výhod, jež skýtá jeho úřad, by jistě bylo diskutabilní. Prostě, je jisté, že pan prezident povodně bere jako další mrzutost, o které se mluví, nicméně temné vody politiky tečou a valí se ve větším úhlu jeho pozornosti. Vždyť se blíží volby!
S příchodem dne voleb možná opadne i voda v domcích nešťastníků, vytopených živlem. Ale co dál?
Jeden živel odejde, jiný, možná ještě horší, přijde. Neboť kdoví, jaké další zhovadilosti zplodí - kromě Kalouskových složenek na pomyslný dluh, který státní kasa utržila právě ranou páně Kalouska v době jeho ministrování - staronové hlavy naší elity? A tak by se snad hodil – aspoň jako symbolické gesto – návrh zákona, že oběti živelných pohrom, zejména povodní, budou na účet státu přestěhováni na bezpečnější místa, aby se už nemuseli strachovat při každém pohledu na oblohu. Tu beztak taky zatahují ti, kteří řídí státy, potažmo klima, potažmo vítr a déšť. Inu, vše souvisí se vším, stejně jako to ekonomické a ekologické.
