Dejte mi to písemně!

Dejte mi to písemně, nejlépe heslovitě, výrazným písmem a s vykřičníkem na konci a můžete se s pravděpodobností hraničící s jistotou spolehnout, že neposlechnu.

Výstražné, zákazové a příkazové tabulky nás provázejí životem poměrně často. Jejich většími vyznavači jsou, dle mých zkušeností, jen německy mluvící národy. Přes dobrou výchovu i životní zkušenosti stále VSTUPUJI!, NEPŘECHÁZÍM NA PROTĚJŠÍ CHODNÍK, VYKLÁNÍM SE ZA JÍZDY Z OKEN v pěti jazycích, dokonce i občas MLUVÍM ZA JÍZDY S ŘIDIČEM. Jsem podstatou kverulant. Jsou ovšem tabulky vedoucí k dobrému. CYKLISTO, VEĎ KOLO! vás donutí překonat pár schodů a hnusný svah. A mnozí, i když už mladí jen duchem, skrývají v garážích či kadibudkách tabulky ukořistěné za spanilých jízd, v touze rozveselit návštěvníky. Mezi nimi mají čestné místo NEVSTUPOVAT!, NEBEZPEČÍ VÝBUCHU!, VOJENSKÝ PROSTOR, nebo POZOR, ZLÝ PES!. Je však cedulka, která mě provází životem a již stále více doceňuji. Čtouc ji v bratislavské tramvaji poprvé, smála jsem se jako houpací kůň, když jsem si představila, kde všude by mohla být použitelná. AK STOJÍTE, DRŽTE SA! mi pomáhá v okamžicích, kdy stojím tváří v tvář úřadu, platovému výměru, adolescentům i politické situaci. Ale život je pestrý a repertoár nutno rozšiřovat. Proto prosím, pošlete mi tu svoji cedulku, ať vím kudy kam. Případně ať se mohu vymezit.