- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Neschvaluji hanobení soch a památníků. Jsou jednak pomníky, jejichž existence je opodstatněná, a nemusí to být jen sochy umělců a historických osobností z dávných dob. I památníky padlých vojáků mají svůj smysl. Naproti tomu už u nás docela dlouho nestojí sochy Lenina či Stalina. Proč bychom se také měli dívat na postavy zločinců? V čem je ale jiný maršál Koněv? I Stalin měl jako vrchní velitel zásadní zásluhu na porážce hitlerovského Německa, přesto ho jako historickou osobu nevelebíme, protože jeho dílem jsou i zločiny a nepopsatelné hrůzy.
Koněv sice také býval řadovým vojákem, ale to není podstatné. Jeho historický význam nespočívá ani v roli pozdějšího vojenského velitele, ale spíše v roli politika. Byl prodlouženou Stalinovou rukou a s jeho jménem je spojena řada kontroverzních činů z konce války a z doby těsně po ní: Odvlečení ruských občanů (i bývalých ruských občanů) z osvobozených území, represe v Rudé armádě a donášeni Stalinovi na vysoké důstojníky, kteří se pak stali obětmi čistek. A nelze pochopitelně vůbec pominout to, jak se osobně angažoval při potlačení povstání v Maďarsku a při invazi spojeneckých vojsk do Československa.
Sám Koněv není personou, která by zasluhovala mít v naší zemi pomník, a i jako obecný symbol osvobození je taková socha velmi problematická, protože zdaleka nesymbolizuje jen to. Proč by měl být maršál symbolem statečnosti a oběti prostých vojáků a proč by měl na veřejném prostranství stát symbol neblahého vlivu Sovětského svazu a následné okupace?
Optimálním řešením se mi tak jeví umístění pomníku na pozemku ruského velvyslanectví, což je z právního hlediska ruské území. Tam se tomuto symbolu mohou klanět ti, co ho jako pozitivní symbol vnímají. Většina takových našinců bývá tak jako tak na tomto místě častými hosty.
Další články autora |