Bez ohledu na víru v boží existenci a poznatelnost boha, vše živé na zemi se vyvinulo evolucí, a právě evoluce způsobila tu fantastickou pestrost, v rámci které vzniklo mnoho výjimek od domnělé pevné binárnosti pohlaví.
Současná podoba života na naší planetě je výsledkem evolučního procesu, to je realita, nikoli jedna z hypotéz. Tato skutečnost není v rozporu s názorem na existenci nějaké vyšší síly, která učinila příslušný impuls, či jakkoli jinak do evolučního procesu zasahuje nebo ho dokonce řídí. Názory na existenci boha (a to v jakékoli podobě), či jeho neexistenci jsou naopak pouze názory, jejichž správnost nelze dokázat, ani vyvrátit. Víra v doslovnou podobu biblického stvoření však není ničím jiným než bigotním tmářstvím, které ignoruje zcela nezvratitelné poznatky vědy. To jen tak na úvod.
Nepřijde mi moc šťastné lidskou různost ve smyslu sexuální orientace, transgenderu a podobně obhajovat růzností a pestrostí přírody. Člověk se již dávno v řadě ohledů od přírody odpoutal, jsme sice stále biologicky determinováni, ale prošli jsme a stále procházíme sociálním vývojem, který mnohdy nemá s přírodními procesy mnoho společného. O to více mě překvapuje, když někteří málo informovaní lidé používají pro svá odmítavá stanoviska na lidskou různorodost onu absurdní představu, že bůh stvořil jen muže a ženu, samečka a samičku, a nic jiného neexistuje. Všechno je totiž trochu jinak.
Binární princip „samec a samice“ je typický pro obratlovce a členovce. Pro mnoho nižších organismů to neplatí vůbec a řadu výjimek najdeme třeba u hmyzu i mezi obratlovci. U sociálního hmyzu (včely, mravenci, termiti apod.) existuje více pohlaví, respektive specifické kasty bezpohlavních tvorů. U jiných skupin hmyzu vůbec neexistují samci a tyto druhy se rozmnožují partenogeneticky. Jiní živočichové jsou nositeli obou pohlaví nebo během svého života pohlaví mění. Ničím výjimečným není u zvířat ani asexualita nebo projevy homosexuality.
Příkladně některé ryby jsou hermafroditi, každý jedinec může tedy produkovat samčí i samičí pohlavní buňky. Někdy u nich samčí a samičí orgány fungují současně, jindy jde o sekvenční hermafroditismus, což je ona změna pohlaví během života. Na začátku dospělosti je konkrétní jedinec samicí, ale později se z něj stane samec. Známe i druhy, které dokážou „přepínat“ pohlaví opakovaně. Jsou i hermafroditické ryby, u nichž o pohlaví rozhoduje sociální postavení v rámci skupiny tvořené jedním či několika velkými dominantními jedinci jednoho pohlaví a větším počtem malých jedinců druhého pohlaví. Pokud dominantní ryba už nedokáže udržet svoje vůdčí postavení nebo ji třeba sežere predátor, jedna rybka postoupí na společenském žebříčku výš a změní přitom pohlaví.
Evoluce je tedy velmi kreativní, a pokud jde o pohlaví jedinců sexuálně se rozmnožujících druhů, dá se „její přístup“ označit jako velmi liberální. V případě potřeby jde skoro všechno a nic není trvalým problémem. Jak už jsem uvedl, přijde mi zbytečné obracet se na „liberálnost“ přírody proto, aby se tím obhájilo právo lidí na odlišnost, na homosexualitu, asexualitu, transsexualitu, pohlavní nevyhraněnost a podobně. Argumenty pro nezpochybnitelnost onoho práva nejsou v učebnicích biologie a nejsou ani v bibli či jiném posvátném textu. Je to pouze otázka lidské vyspělosti, tolerance a morálky. Navíc mi přijde docela směšné, že v dnešní hodně problematické době někoho trápí sexuální orientace a genderové nestandardy jeho bližních.
Tento článek je reakcí na blog Františka Mikeše: Stvořitel dal světu jenom dvě pohlaví!
