Tak soudržky a soudrzí, karty na stůl!

Vždy mě pobaví, když po zveřejnění článku, kterým vyjadřuji svůj názor na komunisty a jim podobné, se mě soudruzi a jejich sympatizanti snaží v diskusi napadat tak, aby nemuseli veřejně odtajňovat své přesvědčení. A to mě těší. 

Těší mne to, protože si to vykládám tak, že snad někde v koutku duše cítí, že se zastávají něčeho neobhajitelného a veskrze špatného. Na druhou stranu si uvědomuji, jak tímto vlastně nelidsky trpí, protože žijí v jakési schizofrenní situaci kterou řeší tak, že hledají citáty z filmů a literárních děl, kde se vyskytuje někdo slabomyslný, aby k němu mohli svého ideového odpůrce přirovnat, a pak dostanou v komentáři ještě vyčiněno, že se nevyjadřují k věci. Přitom by klidně mohli národu hrdě říci: jsem tajemník ÚVKSČ v Kropáčově Vrutici ( tímto se omlouvám všem obyvatelům Kropáčovy Vrutice), narodil jsem se už jako komunista, můj tatík znárodňoval všechny kulaky v okrese a já sám jsem bojoval proti třídnímu nepříteli dokud mi stačily síly a doba tomu byla nakloněna. Hned by všem bylo všechno jasné a předešli bychom zbytečným nedorozuměním.

Abych všem těmto mým milým čtenářům způsobené příkoří nějak vynahradil, zasílám jim tuto zdravici: