Přestěhuji se na Malou Stranu a stravovat se budu U Malířů!

Mohl bych tak učinit z úsporných důvodů. V centru Prahy je nyní více jak deset tisíc volných bytů převážně „po“ Airbnb a absurdně drahé restaurace prodávají jídlo i pití za docela normální ceny.  

V době mého jinošství - tedy zhruba před čtyřiceti lety -  byla Malá Strana lehce zanedbanou čtvrtí, do které se málokomu chtělo stěhovat. Sídlily tam nějaké ty státní instituce, žili tam starousedlíci mnohdy ne nepodobní těm z Nerudových povídek a také pár výstředních umělců. Důvod byl prostý, mnoho domů zde bylo v neutěšeném stavu a zcela běžný zde byl společný záchod i tekoucí voda na chodbě. Paneláky na Jižním městě sice nebyly tak romantické, ale v jistém smyslu výrazně komfortnější.

Postupem let prodělalo centrum Prahy, zásadní proměnu. Byly z velké části opraveny památky i historické domy, ale do nich se většinou už nenastěhovali nájemníci, ale staly se z nich hotely, sídla bohatých firem a jako svoje domovy si je zařídili jen umělci vydělávající fantamiliony. Tisíce majitelů bytů se z nich odstěhovalo, a pokud je neprodali, tak je počali pronajímat turistům, a to často v rámci systému Airbnb. V této skutečnosti je skryta i ona pomyslná záhada, proč v Praze chybí byty, které se na nejroztodivnějších místech stále staví, když se v hlavním městě počet obyvatel nijak dramaticky nezvýšil, a naopak spousta lidí vysídlila do příměstských oblastí.

Historické centrum Prahy je prakticky bez stálých obyvatel, což už možná brzy nebude pravdou. Pominu-li hotely, hostely a penziony, které alespoň z části současnou situaci přežijí, tak se zde náhle uvolní cca 1000 bytů, které zde byly oficiálně pronajímány v rámci Airbnb. To není překlep, jen tato společnost zprostředkovává v Praze pronájem cca 1300 bytů, z čehož tisíc je právě v centru.   Připočteme-li k tomu jiné společnosti a naprosto neznámý počet neevidovaných pronajímatelů, je Praha pro tuto chvíli zbavena bytové problematiky. To jistě nebude trvat věčně, ale je otázkou, kdy a jak se turismus v Praze obnoví.

Nechtěl bych, aby výše uvedené působilo tak, že staromilsky toužím po té Praze, jmenovitě Malé Straně, z dob svého mládí. Ne, ta doba se nedá vrátit, a turismus přináší nejen veřejný užitek, ale je také naplněním docela přirozených lidských tužeb, na kterých jiní pochopitelně profitují. Stejně jako v jiných oblastech, i zde však existuje něco, čemu můžeme říkat třeba „dobrá míra“. V případě pražského centra by to mohl být určitý zdravý poměr turistického a přirozeného osídlení historických lokalit, nebo poměr hotelů a restaurací pro náročnou a movitou klientelu a podniků pro normální lidi a průměrné tuzemce. Nechci mermomocí hledat pozitiva v situaci, která reálně žádná významná pozitiva nepřináší, ale je fajn se po letech projít řídce zalidněnými ulicemi Malé Strany a dát si jako za starých časů pivo v hospůdce (respektive před hospůdkou) za normální cenu, a ne za její pětinásobek. 

Autor: Jiří Turner | úterý 21.4.2020 12:22 | karma článku: 40,42 | přečteno: 5758x