Podzim bez Miloše Zemana, bez Andreje Babiše, bez války v Sýrii a Iráku, bez teroristů, bez Donalda Trumpa, bez migračních krizí a jiných hrůz tohoto světa. Matně si vybavuji, že i takový podzim kdysi býval…:)
Modré
~
Modré jsou hory i nebesa
předělu čára je velmi jemná
z pahorků dýchá noblesa
nebe je branou do tajemna.
~~~
Zahrada soch
~
Déšť rozmáčí cihly a bije do židlí,
múz sochy mlčí o ničem,
dnů smutek tu sídlí a v dešti zplihly
žlutavé květy vratiče.
Jenom se mihly a ztichly víc než nežli kdy
kamenných svědků byl obyčej,
než přišli rytci s rydly, tak holubi křídly
zakryli sochám obličej.
~~~
Větrná chvíle
~
...větrná chvíle
prameny vlasů
tak nějak mile
stočila ke spánku
od ramen k pasu
prohnutá jak luk
už nedělám hluk
a chovám se pošetile
když sleduji trasu
větrných copánků
a listy dál provinile
snáší se z korun
platánků
pak na hraně stínu
déšť v podobě splínu
zaklel se do run
vyrytých v blátě
u altánku…
~~~
Břeh
~
Ze břehů všech,
jen tento břeh
má zvláštní kouzlo.
Za noci jasné,
když západ zhasne,
stíny zvou zlo.
~
Voda se třpytí,
není již zbytí
po pouti.
Nechat se rmoutit,
zda do ní vstoupit,
či nevstoupit
~
Odrazy osik
o místo prosí,
jak žebravý mnich.
Hvězdy, jež svítily,
náhle se ztratily
v nich.
~
Tišině toku
uprostřed roků
zvykám.
Tato část řeky
kroutí se věky
nikam.
~~~
~~
~
