- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Trochu mi to připomíná kauzy, kdy si aktuální důchodkyně rozpomínají, jak je coby starší dorostenky sexuálně obtěžovala nějaká, dnes osmdesátiletá hollywoodská celebrita, a to s vidinou, že by mohly dostat nějaké přilepšení k důchodu. Je poměrně těžké si představit, že by se kariéra Petra Pavla mohla vyvíjet tak, jak se vyvíjela, kdyby bylo v jeho předlistopadové minulosti nalezeno něco, co by ho mělo automaticky vyřadit a hendikepovat. Představme si, že by se vojenským velitelem NATO stal zakuklený komunistický rozvědčík.
Řekl bych, že podstata věci je velmi prostá. Petr Pavel od mládí toužil po vojenské kariéře. Smiřme se v tomto ohledu s tím, že na významné posty se dostanou pouze ambiciózní lidé, a ne nějací neprůbojní introverti. Jelikož u nás nebyla v osmdesátých letech žádná jiná armáda než ta lidově-demokratická, vstoupil Pavel do ní, a ke kariéře mu mělo pomoci, a také asi pomohlo, kandidátství a posléze i členství v KSČ. Ne, že by to právě lahodilo mým představám o morálce, ale voják je voják, slouží tomu režimu, který je právě u moci.
Měřme stejným metrem. Cestou, jakou se vydal Petr Pavel, se vydaly tisíce jiných ambiciózních lidí – vědci, sportovci, umělci, politikové, ekonomové, budoucí úspěšní obchodníci a podnikatelé. Máme hodnotit nebožtíka Karla Gotta na základě jeho „památného“ projevu v rámci „anticharty“ a podobných počinů? Konečně i Babišovi, stejně jako jiným bych prominul hříchy mládí, kdyby se k nim postavili čelem a kdyby ve svých amorálních počinech nepokračovali do dnešních dnů. A řekněme si také, že těch loajálních zbabělců držících hubu a krok, kteří udržovali režim při životě, tady bylo několik milionů. Řekl bych, že Pavel se se svou minulostí vyrovnal a činy, nejen slovy přesvědčil že prozřel.
Abych nebyl špatně pochopen, velmi si vážím lidí, kteří neselhali, kteří konzistentně setrvali na svých morálních zásadách a stanoviscích, které jim naopak zavřely cestu k úspěchu i slávě. Na druhou stranu tato skutečnost není zárukou funkční kompetentnosti, o čemž jsme se mohli po revoluci v mnohých případech přesvědčit, stejně jako o tom, že politika dokázala zkazit i dřívější Mirky Dušíny. Určitým paradoxem pak je, že se těmto urputně zásadovým lidem máme tendenci vysmívat, a to pravděpodobně proto, že nás jejich morální kredit zahanbuje.
Abych se vyjádřil zcela jasně: Jsem schopen akceptovat vrcholného politika, a to i prezidenta, který v mládí z dnešního fokusu i na základě tehdejší situace a třeba také vlivu rodiny chyboval, pochybení uznal a dále již v tomto ohledu neselhával. Na druhou stranu nemohu akceptovat ty, jejichž život a kariéra jsou kontinuálním sledem minimálně morálních selhání a pochybení. Jinými slovy obecně hodnotím lidi podle toho, jací jsou, a ne jakými kdysi byli. Zastává-li někdo názor, že: „kdo se stal jednou komunistou, už jím bude na věky“, tak tomu doporučuji se ohlédnou do vlastní minulosti a sebekriticky si říci, jestli i on sám zůstal tím, kdo chyboval a zklamal, anebo je tím, kým právě je.
Další články autora |
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....