Otevřený dopis Lionelu Messimu

Chtěl jsem původně napsat Bohu Všemohoucímu, potom Elonu Muskovi a nakonec Andreji Babišovi. Aby mě ale brali vážně, musel bych v prvního věřit, od druhého si koupit elektromobil a třetího volit. S Messim žádný problém není.

Milý Lioneli,

promiň mi tu důvěrnost, ale já Tě mám, ty kluku argentinská, opravdu rád. Hrával jsem na stejném postu jako ty, a to za starší žáky Liazu Mnichovo Hradiště, a řekl bych, že jsem měl hodně podobný herní styl. Ale to víš, byla jiná doba, hrálo se jinak, takže jsem do mladšího dorostu už nepostoupil. Bylo to i tím, že jsem byl trochu roztěkaný a fotbal nebyl jediným mým zájmem. Musím Ti také upřímně říct, že toho Ronalda, metrosexuála nagelovanýho, vůbec nemusím. To jsem ale trochu odbočil.

Nedávno jsem se dozvěděl, že jsi na základě kontraktu poslední čtyři roky pracoval za 555 milionů eur. Jenom za to, že ‘s ten kontrakt podepsal, jsi prý dostal 115 milionů eur a Tvůj roční plat bez bonusů, reklamních smluv a kdečeho jiného je tak cca 138 milionů eur. Česká koruna aktuálně posiluje, takže v našich penězích to dělá celkově necelých 14,4 miliardy. Upřímně Ti k tomu blahopřeji. Tak mě napadá, že ta částka odpovídá ročnímu rozpočtu našeho hlavního města. Mimochodem, nechtěl bys ho koupit? Já vím, že ne, to já jen tak žertuji.

Vzpomněl jsem si na Tebe, milý Leo, když se u nás mluvilo (a opět zase mluví) o financování vrcholového sportu. V České republice (to je kousek od Vídně) se o to stará jeden slavný sportovec, ne tak slavný jako ty, ale hrával za Kladno jako Jarda Jágr, kterého určitě znáš, ale do NHL se nedostal. Zapomněl jsem napsat, že řeč je o hokeji. To je ten sport, ve kterém se jezdí po ledě s takovými zahnutými klacky a místo meruny se hraje tvrdým, černým, placatým a docela malým kusem gumy. Asi to znáš, ale já jen pro jistotu, v Argentině, ani ve Španělsku to moc nefrčí.  

Promiň, pořád odbíhám od tématu. K tomu financování: Mně by moc zajímalo, co si myslíš o tom, jak se má stát o sport starat, aby to mělo nějaký smysl a bylo to alespoň trochu spravedlivé. Já vím, že lumpárny se ději ve fotbale asi všude, ale představ si, že se u nás podplácí desetitisícovými částkami rozhodčí a hráči klubů, které hrají soutěže, které téměř nikoho nezajímají, chodí na ně pár desítek dědků a dozvíš se o nich jen v souvislosti se sázkami. Kvůli nim se prý také uplácí.  Hraje se v nich asi na takové úrovni, jakou mají zápasy desetiletých kluků u vás v Rosariu na pláži u řeky. No a pak jsou u nás taky čachry s těmi dotacemi. Já pořád nějak nerozumím tomu, proč by měl být vrcholový fotbal nebo hokej dotován státem. Co si o tom myslíš?

Zmínil jsem se o tvém přijmu, o dotacích a Ty víš lépe než já, o jaké další peníze ještě ve fotbale jde. Teď mně přišly na mysl daně. Asi tušíš, co mám na mysli, viď? No, chápu Tě, já ty daně taky strašně nerad platím. Obraťme list.  Nevím, co si o tom myslíš, ale mě už kolikrát napadlo, jestli ten vrcholový sport (v těch tam či onde populárních sportech) by měl být pořád chápán jako sport. Jestli ho prostě neoddělit od toho normálního sportování. Mně připadá, že je v tom takový rozdíl, jako když mi doma mamina zkrátí kalhoty a jak funguje nějaký oděvní podnik. Společné je pouze to, že se v obou případech šije. Víš, myslím si, že třeba profesionální fotbal by mohl být pouze ten zábavný průmysl, který živí skrze reklamu, sázky a vstupenky sami diváci a je proto zbytečné ho nějak dotovat. Co myslíš ty?

Pak tady také máme sporty, které až tak moc populární nejsou, respektive je téměř nikdo neprovozuje, ale jsou populární jinde a my je buď vůbec neumíme nebo v nich máme třeba jednu jedinou hvězdu. Nevím, jestli by se měla stavět rychlobruslařská hala pro jednu výbornou rychlobruslařku, jak to onehdy chtěl náš pan premiér, nebo jestli by měl stát podporovat curling, který u nás hraje cirka třicet hráčů. To je jako s hokejem v Argentině. Asi se shodneme, že je fajn, když kluci (i holky) hrají u vás i u nás fotbal nebo dělají jakýkoli jiný sport. Je fajn, když jsou takové sporty někde populární a rozšířené mezi amatéry. K tomu přispívají mimo jiné i ti profesionálové. Pak má asi smysl na tom postavit nějakou podporu sportu, a to podle registrovaných členů a také třeba prostřednictvím škol, aby děti mohly po škole hrát fotbal (nebo cokoli jiného) na slušném hřišti a nemusely za to platit tisíce. Píšu Ti to, protože vím, že podporuješ sportování dětí ve své rodné zemi, a moc by mě zajímalo, jaký máš názor na ty systémové záležitosti, jestli tedy o nich také přemýšlíš.  Napiš mi to klidně do diskuse na Blog iDnes, nebo jestli se stydíš soukromě do mailu.

Na závěr bych rád reagoval na informaci, že prý vyděláváš každou vteřinu cca 4 eura. Já jsem tento článek psal asi tak čtyřicet minut, což v určité souvislosti s Tvým příjmem dělá po zaokrouhlení cca 10 000 eur. Upřímně si myslím, že kromě mladých sportovců je třeba podporovat i ty, co propagují jejich podporování. Číslo svého účtu ti pošlu neveřejně.

Měj se moc hezky a pozdravuj Antonellu a kluky, Thiaga, Matea i malého Cira.   

S pozdravem

Jiří Turner, bývalý útočník a šuter SK Liazu Mnichovo Hradiště

V Praze dne 8.2. 2021