Obhajoba postmarxisty Pullmanna

Myslím si, že je třeba se děkana FF UK historika Michala Pullmanna zastat. To učinili po nedávné mediální kauze ohledně transparentu s Miladou Horákovou i studenti FF, kteří také nepochopili, co komu na Pullmannovi vadí.  

Všechno to začalo tak, že na výročí popravy Milady Horákové Filozofická fakulta University Karlovy nevyvěsila na rozdíl od mnohých jiných vysokých škol distribuovaný transparent s portrétem Horákové a textem „zavražděna komunisty“, ale uctila její památku „pouze“ vyvěšením černého praporu. Bylo sice zcela jasně vysvětleno, že představitelé fakulty absolutně nezpochybňují justiční vraždu a vůbec se nebrání uctění její památky, ale že formu tohoto transparentu nepovažují za vhodnou, a to dost možná právě proto, že se jedná o FF UK.

Tato událost spustila lavinu útoků na člověka, jehož práce zajímá spíše odborníky a jen určitá malá část veřejnosti se seznámila s jeho populárně vědeckou knihou Konec experimentu: Přestavba a pád komunismu v Československu, jejíž obsah, který do dnešních dnů mnoho lidí asi příliš netrápil, se stal náhle kontroverzním a tím i zdrojem příslušné kritiky. Nutno říci, že k určité hysterii ohledně toho, kdo to proboha vede Filozofickou fakultu, přispěl i sám Pullmann svými výroky, ve kterých poněkud komplikovaně shrnuje své názory a skoro zbytečně deklaruje, že je z filozofického hlediska jakýsi postmarxista. Pan doktor poněkud pozapomněl, že ve své obhajobě v médiích nepromlouvá k akademické obci, ani ke svým studentům, ale mimo jiné i k nevzdělaným pitomcům.

Co k tomu říci? Michal Pullmann nebyl a není komunista, neobhajuje komunistický režim, tím méně jeho zločiny, nevyjadřuje ani žádné sympatie k minulé ani současné komunistické straně. Pokud nachází cosi zajímavého v marxismu, není to rozhodně to, co přetavili v ideologii a hrůznou praxi, zločinci typu Stalina či Mao Ce-tunga, ale jsou to spíše inspirativní myšlenky Hegela či Feuerbacha, které, světe div se, nikdo za zločince nemá. Těžko se to vysvětluje, ale když mluví o ideologiích sociolog a historik pokoušející se definovat určité principy, není to stejné, jako když o nich mluví politik, který má vždy nějaký konkrétní záměr, nebo prostý člověk, který se často řídí určitým zjednodušeným schématem, že vše, co lze spojit s Marxem, je zároveň spojitelné s komunismem, s komunistickou ideologií, s komunistickým režimem a komunistickými zločiny, a to přesně v tomto pořadí.

Karel Marx nebyl žádný zločinec, byl to filozof, který definoval mnohé, dodnes platné filozofické, sociologické i ekonomické principy, z nichž si bohužel někteří vůdcové vzali to nejhorší a tím nejhorším možným způsobem. Marx se také v mnohém mýlil a může se v mnohém mýlit i Pullmann, což je v těchto oborech (stejně jako v jakékoli jiné vědě) naprosto normální, ale žádný filozof a sociolog se za to lidstvu omlouvat nemusí. Jako historik sociálních dějin, konkrétně období normalizace, se však Michal Pullmann dle mého názoru nemýlí, problém je pouze v tom, že to, co píše o našich poválečných dějinách, se vůbec nelíbí mnohým z nás. Mylně se jeho výroky vykládají tak, že onu dobu oslavuje. Tak to není, jen konstatuje, že ji mnoho lidí chválilo a stále chválí, a to proto, že jim v dané chvíli tehdejší poměry vlastně vyhovovaly a v pohledu zpět se jim po mnoha aspektech té doby stýská a ledacos z těch časů jim aktuálně chybí. Není nutné to hodnotit, ale je nutné si přiznat, že to tak je.  

Úzce s jeho obecnými historickými hodnoceními té doby souvisí i odmítnutí onoho transparentu, který hlásal „Horákovou zavraždili komunisté!“  S tímhle konstatováním se historik a sociolog asi nemůže smířit. Horákovou totiž nezavraždili komunisté, tedy ne každý, kdo se s touto ideologií kdy nějak ztotožnil, ale zločinci, kteří tuto ideologii využili v tomto případě k vyřizování si účtů a k likvidaci politických konkurentů a obecně k nastolení diktatury, která mnohdy a pro mnohé přerostla v teror. Michal Pullmann se ve svých hodnoceních, která nalezneme právě ve výše zmíněné knize, brání tomu, že to, co se tady čtyřicet let dělo, způsobili nějací oni a jen nějaká ideologie. Konstatuje smutnou skutečnost, že u nás nešlo o model malé komunistické garnitury a pasívního, ale jinak protikomunisticky naladěného lidu, ale že socialismu tohoto typu lidé věřili a mnozí i utopiím komunismu

Miladu Horákovou nezavraždila hrstka fanatických komunistů, ale několik zcela konkrétně zodpovědných lidí, kteří však v zádech cítili podporu většiny národa. Té většiny, která režim po celou dobu držela u moci. Té většiny, která to byla ochotna činit s vědomím všech zločinů, nespravedlností, ekonomických absurdit, lží, přetvářky a pokrytectví, které provázely po celou dobu vládu komunistické strany a budování socialismu.  A část z této dříve dominantní části společnosti působí dodnes. Jsou to podporovatelé KSČM, jsou to sympatizanti procesu, který relativizuje zrůdnost totalitního režimu a kteří fandí návratu totalitních praktik u nás i v cizině.

Jsme tak svědky (v tom lepším případě svědky) paradoxní situace, štítíme se marxismu jako komplexního filosoficko- ekonomicko- sociologického směru, v rámci kterého je problematická pouze část učení, a to ještě na základě jeho následné aplikace, ale bez potíží akceptujeme nedemokratické a totalitní praktiky, kterými se prezentují někteří politikové, aniž bychom si uvědomovali, že právě díky ignorování liberálních, humanistických a demokratických hodnot, se „neškodná filozofie“ změnila v hrůzné režimy.  

Kdo na to má, může směle s názory a hodnoceními Michala Pullmanna polemizovat.  Kdo ne, měl by se v tomto ohledu vzdělat nebo mlčet. Mnohem užitečnější mi pak přijde sledovat místo počínání „filozofů“ činy politiků a jejich kroky posuzovat i na základě historických paralel, které nám odborníci mohou pomoci objasňovat. Můžete k tomu použít práce Michala Pullmanna a rozhodně se kvůli tomu nemusíte stát marxisty ani postmarxisty.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Pullmann

https://echo24.cz/a/SdNNB/jsem-postmarxista-s-transparentem-horakove-to-bylo-nedorozumeni-rika-dekan-ff-uk-pullmann

https://plus.rozhlas.cz/totalita-nestala-na-bodacich-obcane-tu-hru-hrali-hodnoti-dobu-komunismu-dekan-8256213

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pullmann-klima-barsa-komunisticky-rezim-ceskoslovensko-identita_2007261729_ktm

https://a2larm.cz/2020/07/stalinismus-dekan-pullmann-a-dalsi-promarnena-debata-o-komunisticke-minulosti/

Autor: Jiří Turner | čtvrtek 13.8.2020 11:36 | karma článku: 18,82 | přečteno: 781x