Noční můra z Elm Street

Kdybyste hledali toho Freddyho Kruegera, který je schopen vyvraždit hravě celou ulici, našli byste velmi nenápadného zabijáka, jenž je však tak efektivní, že všechny Elm Sreet jsou už jen „street“ bez toho „elm“.

Musím se poněkud omluvit za ten trochu zavádějící hororový úvod, ale on to vlastně docela horor je, i když v trochu jiném smyslu. Ta rádoby vtipná asociace se odvíjí anglického názvu výrazu pro jilm (Elm) a skutečnosti, že jilmy, dříve docela běžné stromy, prakticky zmizely z naší přírody. Důvodem je nemoc grafióza, způsobená houbou Ophiostoma novo-ulmi, kterou přenáší brouček, bělokaz pruhovaný (Scolytus multistriatus), živící se napadeným jilmovým dřevem.

Chápu, že většinu lidí netrápí, že při nedělním výletu neuvidí jilm, a troufnu si i tvrdit, že hodně lidí ho pří té procházce ani nepozná, na čemž konečně vzhledem k jeho aktuální vzácnosti není nic divného. Tenhle příběh je však zajímavou ukázkou toho, jak spletité jsou různé vazby v ekosystémech, jaké množství zajímavých interakcí je možno vysledovat, a také jakými různými vlivy (včetně působení člověka) může být dočasně či trvale ovlivněn nějaký přírodní proces.

Jilmy, kůrovci i vřeckovýtrusné houby jsou na Zemi výrazně déle než člověk a během milionů let mohlo dojít i v případě soužití jilmů, houby a onoho třímilimetrového broučka k různým situacím, ale my vidíme jen aktuální pandemii grafiózy a vymírání jilmů. Člověk zasáhl již do všech ekosystémů, ale schopnost přírody se přizpůsobovat je obdivuhodná. Vždycky to ale vyjít nemusí. Pokud člověk sníží počet jedinců nějakého druhu organismu pod kritickou úroveň, zničí jeho životní prostředí nebo zavleče do systému nějaký cizí element, na který se příroda „nestačí připravit“ může dojít k tomu, co se stalo s evropskými jilmy. To platí zcela obecně. K vymírání jilmů člověk přispěl spíše jen bezděčně tím, jak umožnil ve všemožně propojeném světě šířit nákazu.

I mechanismus této nemoci je velmi zajímavý. Zmíněný brouček, který se živí pletivy jilmu, totiž neumí metabolizovat celulózu, požírá tak jen houbou rozložené dřevo. Za tímto „účelem“ si při svém šíření přenáší i spory zmíněné houby. Houby rodu Ophiostoma jsou zcela běžné, a ani Ophiostoma ulmi nezpůsobovala nic jiného než to, co dělají jiné dřevokazné houby, tedy napadala staré a nemocné stromy. Z nějakého důvodu však „zmutovala“ z Ophiostoma ulmi do mnohem agresivnější podoby  Ophiostoma novo-ulmi. První výskyt grafiózy byl zaznamenán v Holandsku před cirka sto lety a od té doby nemoc likviduje některé druhy jilmu po celém světě.

Jak už jsem uvedl, příčiny mutace houby nejsou zcela jasné, a nutno říci, že její vznik a rozšíření ani nemusí být přímo způsobeny lidským zásahem, může to být způsobeno mnoha těžko vysledovatelnými faktory. Jilm (jilm vaz nebo jilm polní) není zcela původním celoevropským stromem (eventuálně keřem), do naší přírody přibyl z jižní Evropy (bez přičinění člověka) po poslední době ledové, když se před tím do Evropy dostal ze střední Asie koncem třetihor. Zabydlení se rostlin na novém území se může projevit jak jejich expanzí z důvodu neexitujících regulačních faktorů (dřevokazný hmyz, houby i třeba obratlovci), stejně jako pravým opakem, tedy tím, že je rostlina masívně napadena něčím, proti čemu se neumí účinně bránit.

Proti mohutnému rozšíření grafiózy v 80. letech se u nás bojovalo kácením napadených jilmů, ale efekt takového zásahu byl minimální. Dosud přežívají spíše jen solitérní stromy, které se na svá stanoviště nedostaly přirozenou cestou. Poměrně běžně se u nás pěstují i cizokrajné druhy jilmů, které nemocí netrpí, a podařilo se též vytvořit odolné kutivary, ale v posledních letech se zdá, že k postupné obnově výskytu jilmu ve volné přírodě si dopomůže příroda sama. Podle nových poznatků může stát za aktuálním ústupem grafiózy přirozené zvýšení odolnosti přeživších stromů a také houba Phomopsis oblonga, která brání rozvinutí nemoci nejen srůstáním s myceliem Ophiostomy, ale i odpuzováním přenašeče choroby. I to je ukázkou oněch „zázraků přírody“.

Odkazy na stránky dotýkající se výše popisované problematiky:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jilm

https://www.google.cz/search?q=b%C4%9Blokaz+pruhovan%C3%BD&oq=b%C4%9Blokaz+pruhovan%C3%BD&aqs=chrome..69i57.913j0j8&sourceid=chrome&ie=UTF-8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ophiostoma_novo-ulmi

https://cs.wikipedia.org/wiki/Grafi%C3%B3za_jilmu

Autor: Jiří Turner | pondělí 5.3.2018 11:20 | karma článku: 11,25 | přečteno: 551x