Nestalo se totiž to, čeho se mnozí obávali. Větší část voličů se nedala uplatit zkorumpovanými populisty vládní strany Smer, ani se nepotvrdily katastrofické scénáře v podobě dvojciferných volebních výsledků Kotlebových fašistů.
Z mého pohledu je pozoruhodné, že Ficova strana získala i těch více jak 18 % hlasů všech volících Slováků, i to o něčem svědčí, stejně jako je alarmujících i oněch necelých 8% Kotlebových neofašistů. Vyplývá z toho, že téměř každý pátý slovenský volič ignoroval to, jak se politici strany Smer fatálně zdiskreditovali, a každému dvanáctému nevadí, že jeho kandidát zcela nepokrytě adoruje ideologické principy, které jsou v celém civilizovaném světě chápány jako zločinné.
Vítěz voleb, strana OĽaNO Igora Matoviče je velkou neznámou. Je to protestní hnutí, které dobře zvládlo předvolební marketing. Je asi předčasné cokoli jiného hodnotit, a jelikož Matovič asi bez vážných problémů sestaví koaliční vládu, je pouze na něm a jeho partnerech, jestli důvěru voličů pozitivně naplní, nebo se ta ukáže jako velký omyl.
Výraznějšího volebního výsledku už dosáhla jen Kollárova strana Sme rodina (8,2%), zbylé strany, které se dostaly do Parlamentu, pak spíše jen paběrkovaly těsně nad hranicí 5%. V součtu však strany Svoboda a solidarita, Jsme rodina a Za lidi, které ochotu spolupracovat ihned potvrdily, mohou mít společně s s OĽaNO v Parlamentu i ústavní většinu. Tato koalice by byla ještě silnější, kdyby ve volbách o několik setin procenta nepadla koalice PS/Spolu.
Zaznamenal jsem názor, že radost z výsledků voleb není opodstatněná, protože se neprosadila žádná z tradičních politických stran. K tomu je třeba říci, že prakticky žádná tradiční strana, kromě dosavadní vládní strany Směr takový potenciál nemá, a slovenská politická scéna se počíná tvořit prakticky znova od začátku. Potvrzuje se tak obecný trend, že populisty mohou porazit jen jiní populisté. V aktuální politice, a to nejen na Slovensku, většinou nevítězí žádné seriózní, úctyhodné osobnosti a jejich partaje, ale právě jen protestní a nesystémové subjekty a osobnosti více či méně kontroverzní.
Myslím si, že tento fakt před našimi volbami ambiciózní strany ani osobnosti dostatečně nezapracovali. Je patrné, že porazit zkompromitovaného hegemona může je někdo nový, dostatečně agresivní, dostatečně přesvědčivý, ale zároveň ideologicky nevyhraběný. Na Slovensku se někdo takový našel. U nás je nejvyšší čas, aby už o sobě konečně dal vědět.
