Řeč bude o mém oblíbenci Zdeňku Ondráčkovi, který se z angažovaného hocha s bílou přilbou a pendrekem vypracoval na trojnásobného doktora a poslance PS Parlamentu ČR. Ten měl ve Sněmovně filipiku proti zprávě MV o extrémismu.
Zdeňku Ondráčkovi bych prominul hříchy mládí u Pohotovostního pluku SNB a mohl bych se jen pousmát nad jeho tituly doktora filozofie a práv, které získal, aniž by vystudoval jakoukoli právnickou a filozofickou fakultu (opravdu to možné je, respektive bylo, a to na Akademii policejního sboru v Bratislavě a Pedagogické fakultě v Hradci Králové), ale jeho vystoupení ve Sněmovně mě zcela klidným nenechávají.
Tak tenhle Zdeněk Ondráček, jinak specialista na problematiku policie a státní bezpečnosti (myšlena je bezpečnost státu, ne StB) a předseda Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se rozhodl na půdě Sněmovny rozcupovat Zprávu o extremismu na území České republiky v roce 2019. Co všechno se poslanci Ondráčkovi nelíbí? Obecně by se asi dalo říci, že se mu nelíbí celá Zpráva, ale některé její body ho doslova rozpálily do ruda, a jako správný komunistický ideolog dokonce napadl i to, co v té Zprávě není.
V té Zprávě (odkaz je přiložen níže) totiž není absolutně nic, co by kohokoli opravňovalo tvrdit, že je coby bílý heterosexuální muž nějak diskriminován. V tomto ohledu je v dokumentu pouze zmínka o tom, že na našem území existují skupiny, a dokonce politické strany a hnutí, které vyjadřují nenávist vůči menšinám, a to včetně těm sexuálním. Ondráček má také pocit, že by se snad měl stydět za to, že nosí státní vlajku. Reaguje patrně na to, že ve zprávě je zmíněno, že extrémistické nacionalistické spolky rády využívají státní symboly k tomu, aby se vydávaly za ty pravé vlastence, což je obecně shledáno jako nepatřičné.
Poslanci Ondráčkovi pochopitelně vadí ty pasáže Zprávy, které mluví o činnosti prokremelských médií a o jejich vazbách na české komunisty, o adoraci ruského režimu ze strany KSČM a o vazbě komunistů na organizace, jejichž činnost je v rozporu se zájmy a oficiální politikou České republiky. Není divu, že kritizuje pasáže, které popisují otevřenou podporu ruským separatistům na území Ukrajiny, sám Ondráček totiž tyto separatisty osobně podpořil při své cestě na území samozvané Doněcké lidové republiky, což byl akt zcela odporující české zahraniční politice, kterou Zdeněk Ondráček evidentně vůbec nerespektuje. Jinak by totiž asi nemohl odsoudit kritiku komunistických poslanců, kteří otevřeně vystupují proti NATO i EU, tedy organizacím, jejichž jsme členy a k nimž nás vážou zcela zásadní členské povinnosti.
Kromě obhajoby vlastní strany se pak poslanec Ondráček všemožně zastával Okamurovy SPD, kterou zpráva poměrně tvrdě označuje jako vůdčí sílu našeho politického extrémismu, a to nejen díky xenofobním postojům a výrokům, ale i díky otevřené podpoře dezinformačních médií a radikálních skupin. Na této skutečnosti je názorně vidět, jak v politickém spektru splývají pojmy krajní pravice a krajní levice, respektive jak mezi nimi není v aktuálním ideologickém kvasu prakticky žádný rozdíl.
Přestože respektuji výsledky demokratických voleb, tedy v případě KSČM i SPD přání jejich voličů, nemyslím si, že tento mandát opravňuje tyto politické subjekty vystupovat proti zájmům státu a v rozporu s orientací této země, stejně jako proti principům demokracie a svobody, které jsou zcela jasně a nezpochybnitelně zakotveny v naší Ústavě a na nichž je principiálně založena naše polistopadová existence. Zdeněk Ondráček by si měl uvědomit, že není žádný komunistický disident, ale poslanec demokratického parlamentu demokratické země za stranu, která o sobě tvrdí, že je též demokratická.
https://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Ondr%C3%A1%C4%8Dek
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ondracek-kscm-zprava-o-extremismu-rok-2019-vybor-pro-bezpecnost.A200924_092836_domaci_kop
