- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Asi bych měl hned v úvodu konstatovat, že pokud jsem schopen nějaké empatie, tak je to právě vůči lidem s různými hendikepy. Mám k tomu i své osobní důvody a těžko mě někdo může podezírat, že se chovám k nemocným lidem s nějakým despektem. To, co však představuje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, hraničí dle mého soudu s neúctou k lidem, kteří přistupují k postiženým s respektem a také se jim snaží různými prostředky pomáhat. Jako by snad ten respekt byl založen na tom, jakým z hůry doporučeným výrazivem se budeme řídit.
Každý svéprávný a základními společenskými konvencemi jen trochu zasažený člověk nebude o imobilním člověku na vozíku říkat, že je kripl, ale nechápu, proč by někoho takového mělo urážet označení vozíčkář a tak dále. Nebudu zde vyjmenovávat několik desítek podobných příkladů z vydaného „manuálu“, můžete se touto absurdní sbírkou nemístné korektnosti pokochat sami zde a celý článek, ze kterého čerpám, je k dispozici zde. Podotýkám jen, že se v něm setkáte pochopitelně i se zcela správnými doporučeními, ale takový slovník by měl mít osvojený každý civilizovaný člověk. Hloupým a necivilizovaným buranům pak nepomůže žádný manuál.
Možná to s tím přímo nesouvisí, ale můžeme se aktuálně podívat, jak vypadají výsledky absurdní politické korektnosti ve Spojených státech. Jacísi představitelé nemocné společnosti dospěli k názoru, že respekt a narovnání historických křivd bude zabezpečen tím, že se černochovi nebude smět říkat černoch a rovnoprávnost pohlaví bude zajištěna tím, že pro smíšenou skupinu lidí se nebude smět používat vžité maskulinum. Jsem přesvědčen, že jsou to hloupé, ale i nebezpečné počiny, které mohou vyvolat úplný opak, než byl záměr jejich propagátorů.
Nemyslím si, že by úřad ombudsmana měl mít nedostatek práce. Řekl bych, že je dost problémů, v rámci kterých je křivděno občanovi ze strany státu, a kdy se není schopen standardní cestou domoci svých práv. To je konečně pravý smysl tohoto úřadu. Ten se také má společně s příslušnými státními i nestátními institucemi hlavně starat o to, aby postižení občané mohli v rámci svých možností prožít důstojný a naplněný život. Chování příslušníků té zdravé části populace k nim je odrazem kultivovanosti a vyspělosti celé společnosti a té nelze docílit žádnými manuály.
Další články autora |
Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...