Česká televize vsadila na kdysi oblíbený model silvestrovské show spojený s opožděnou oslavou narozenin herecké hvězdy, která v podobných pořadech před desítkami let vystupovala. Zdá se, že národ opět nebyl uspokojen.
Poměrně neočekávaně jsem celý pořad s Jiřinou Bohdalovou shlédl a po půlnoci jsem si ještě připomněl i onen silvestrovský pořad s Vladimírem Menšíkem. Hned úvodem avizuji, že jsem nebyl zklamán. Nebyl jsem zklamán, protože jsem nepodlehl žádnému přehnanému očekávání. Nepodlehl jsem mu, protože nevěřím tomu, že lze nějaký paušálně dobrý silvestrovský pořad stvořit.
Silvestrovské pořady jsou pro lidi, kteří nemohou nebo nechtějí prožít poslední večer v roce ve své vlastní režii. To byl letos i náš případ, neboť moje paní přišla domů po celodenní službě v nemocnici až v průběhu večera a následující den opět do služby nastoupila. Chlebíčky, šampáňo a gaučing – nic jiného se neplánovalo a nic jiného se taky ani nedělo. Některé části zmíněného pořadu nás bavily, jiné jsme jen „dali“ a některé jsme prostě ignorovali a povídali si. Nevěřím tomu, že by se každému mohlo líbit všechno a nemyslím si ani, že je mnoho lidí, kterým by se nelíbilo vůbec nic.
Samotný model pořadu mi nepřijde vůbec špatný a jeho spojení s Jiřinou Bohdalovou považuji za docela dobrý nápad. Kdyby byl tento pořad vytvořen jen z kultivovaných zdravic pánů Ebenů, Kňažků, Kocábů a podobně, nebylo by to asi moc zábavné. Kdyby tam byli jen Ringové, Davidové a různá normalizační zombie, tak bych ho osobně brzy vypnul. Je to ale úplně stejné jako před lety: S výstupy geniálního Menšíka a neméně zábavného Horníčka s Kopeckým se i tehdy střídaly trapné scénky a šílené kreace Baletu ČST. Navíc většinoví diváci takovýchto pořadů asi zkousnou spíše dechovku než hip-hop, a střední proud popmusic, ačkoli si ho (třeba jako já) sami spontánně nepustí, tak ho prostě zvládnou jako kulisu poslouchat.
Moc nerozumím komentářům, jejichž autoři zoufají nad kvalitou, stěžují si na zastaralost, výběr hostů atd. Takové názory vychází spíše jen z individuálního vkusu a s růzností vkusu je to, jak známo, těžké. Když vidím a slyším Michala Davida, naskočí mi kopřivka, ale nemohu ignorovat, že velká část mých vrstevníků si jeho hity s chutí zazpívá a na chytlavé melodie si i zatrsá. Je to snad špatně a mám kvůli tomu odsoudit pořad, do kterého byl docela logicky pozván? A tak bych mohl pokračovat od zpěváka ke zpěvákovi a od jedné celebrity ke druhé. Mohl bych také nahlížet na protagonistku pořadu jako na podporovatelku Miloše Zemana, ale tento fokus mi přijde hloupý a škodlivý, i když při vystoupení „Ringo“ Čecha bylo dost těžké takové emoce potlačovat.
Nikomu nechci upírat právo na kritiku a dost možná se dají kritizovat i nějaké obecné principy, nejen předměty vlastní antipatie, ale možná je namístě trocha pokory, soudnosti a empatie. Televize má tu výhodu, že se dá přepínat. Místo zábavného pořadu si lze pustit filmovou komedii a třeba i seriál, na jehož nové díly se mnozí těší, ale jiní trpí už jen při sledování ukázek. Všem se zavděčit nelze a bezpochyby je tou nejlepší zábavou (a to nejen na Silvestra) ta, které jsme aktivními účastníky, a nejen pasívními konzumenty a posléze nekompromisními kritiky.
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/tv-silvestr-2021.A211231_163833_filmvideo_spm
https://www.expres.cz/celebrity/jirina-bohdalova-silvestr-ceska-televize-divaci.A220101_104124_dx-celebrity_sal
https://www.forum24.cz/ceska-televize-se-silvestrovskym-programem-strelila-do-vlastni-nohy/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.lppartner&dop_ab_variant=null
