… až to spatříš, ledy povolí. V kontextu plánované akce by to měly být ledy ve Strakově akademii. Vláda by měla vyhovět přáním stávkujících zemědělců a podat demisi, zrušit celoevropské dohody a náležitě zvýšit zemědělcům dotace.
Nechci po vzoru Jaroslava Haška coby redaktora časopisu Svět zvířat moc fušovat do zemědělské problematiky, byť jsem, což je jeden z mnoha životních paradoxů, působil jako konzultant u zrodu farmářských trhů. Z té doby, a už je to drahně let, si pamatuji, že základním projevem každého soukromého zemědělce je nikdy nekončící sled stížností. Dodnes mám v paměti, jak v té době přijeli farmáři v nových džípech a Land Roverech a polovinu času stráveného v metropoli svorně štkali.
Zemědělec je z podstaty věci stále nespokojen: sucho, mokro, teplo, zima, malá úroda, která nepokryje poptávku, velká úroda, která sráží ceny, nedostatečná podpora ze strany státu, přílišné zasahování státu do podnikání, byrokracie nebo nerovný přístup. Zemědělec zkrátka žije ve zcela nepřátelském prostředí a atmosféře, má však zcela unikátní možnosti k vyjádření protestu. Dělník už od doby Karla Marxe jde vyřvávat na náměstí, kde, když se příliš rozvášní, dostane obuchem a je zas chvíli klid, zemědělec však může metat hnojem, rajčaty (jen tam, kde nezřízeně rostou), dělat barikády z balíků slámy a blokovat komunikace těžkou technikou, čímž jsem se konečně dopracoval k tomu, co se chystá.
Záměrně to zlehčuji. Na rozdíl od těch, kteří, ač neznalí ničeho, umí hodnotit vše, neumím posoudit, do jaké míry je neúnosná agrární politika našeho státu a Evropské unie. Dokážu si ale představit, jak komplikovaná, komplexní a v řadě ohledů neřešitelná problematika to je (svědčí o tom to, že zemědělci protestují snad všude na světě), a jsem také přesvědčen, že stejně jako v jiných oblastech tato vláda zdědila i problémy vlád předešlých. Je však otázkou, s jakou kompetencí tyto problémy aktuálně řeší. Pokud tedy třeba Agrární komora, která se mimochodem od akce distancuje, dojde k jednoznačnému závěru, že se dějí chyby a ministerstvo rozhoduje špatně a nekompetentně, jsou jistě na místě stížnosti, jednání a třeba i protesty.
Dost pochybuji, jestli zemědělci protestují proti všemu, co lze vůbec reálně řešit, ale jisté je, že požadavek na demisi vlády je úplně mimo. Poučen odborníky bych řekl, že podstatným problémem našeho zemědělství je malá diverzifikace, což platí i pro obchod, se kterým je zemědělská výroba velmi úzce propojena. Zkrátka menší zemědělci těžko konkurují zemědělským molochům (hádejte, na který právě myslím), velkozpracovatelům, stejně jako malí obchodníci těžko vzdorují řetězcům, které uzavírají různé kartelové dohody a drží neadekvátní výkupní ceny. Poměry zemědělství také jistě pokroutila dotační politika, která nastavila jistý druh závislosti, nerovnost a vytvořila prostor pro lumpárny.
Ještě před časem bych vůbec nechápal, čehože si zemědělci myslí že dosáhnou. Když ovšem Fialova vláda podlehla vydírání lékařů a vysolila 9 miliard, tak si dokážu představit, že i rolníci čekají něco podobného. Kvůli zasekání celého centra Prahy asi vláda nepadne, ale protivné to může být natolik, že si něco vydemonstrují. A pak začnou stávkovat, demonstrovat a vydírat další a další. Ačkoli zcela akceptuji právo na stávku a jakýkoli protest v mezích zákona, tak bych navrhoval zemědělské stroje do Prahy nevpustit a při porušení jakýchkoli dopravních předpisů zemědělce pokutovat a odeslat štandopéde zpět na pole, kde jejich skvělé traktory pořízené za mnohamilionové dotace najdou rozhodně lepší uplatnění než na Malostranském náměstí, protože, jak známo, s teroristy se nevyjednává.
