Pro mě osobně má smysl blogy především psát. S jejich čtením je to úplně stejné jako s čímkoli jiným. Má-li smysl číst, má smysl číst všechny možné formy a typy literatury a publicistiky, a to dle vlastního výběru každého z nás.
Před chvílí jsem si přečetl blog pana Nožičky. Přečetl jsem si ho, protože mě zajímá, cosi někdo myslí o tom, čeho si všimla pravděpodobně většina těch, kteří se zdejšími blogy přijdou do styku. S panem Nožičkou se sice většinou názorově neshodnu, ale to není důvod si nepřečíst jeho názor na něco, co mě zajímá, což by, myslím, mělo platit zcela univerzálně, ale asi to tak není. Patrně hodně lidí chce číst jen to, co s jejich názory konvenuje, případně si vylít zlost na někom, kdo má „kupodivu“ názory jiné.
Pan Nožička se zamýšlí nad tím, jaký prostor dává Blog iDnes propagaci své „blogosféry“. Jeho otázky mi v tomto smyslu přijdou zcela relevantní, a to i proto, že propagace blogů je zcela zásadní pro čtenost těch, kteří jsou v rámci propagace vybráni, a sekundárně a v menší míře i těch ostatních. Umístění blogu v upoutávce zvyšuje čtenost zhruba o jeden řád, což je opravdu hodně. Asi ne pro každého je parametr čtenosti stejně důležitý a nemusí být ani jedinou pohnutkou pro publikování, respektive napsání článku, ale předpokládám, že každý, kdo něco zveřejní, chce, aby to jiní četli. V tomto smyslu je pak výběr „zaujalo nás“ spíše marginální.
Už před sedmi lety jsem se zařekl, že se nebudu jakkoli vyjadřovat k tomu, jak administrátoři s příslušnými výběry zachází, spekulovat o tom, jaké mají pohnutky, jaké instrukce apod. Ne, že bych se občas nepodivil tomu, jaký článek se v nějakém výběru vyskytne, ale domýšlet se cokoli je zcela zbytečné a vždy se tímto člověk vystaví do role potrefené husy, přestože takové pohnutky neměl, nebo si nemá, jak to cítím já osobně, na co v tomto smyslu stěžovat. Pokud v rámci nějaké preference rozhodují lidé a nejsou pevně stanovena nějaká kritéria, což je asi nesmyslné, tak se vždy někdo někomu zavděčí a jiným nezavděčí.
Kdybych byl tím, kdo mát tu moc rozhodovat o tom, jakou roli budou na iDnes blogy hrát, logicky bych na základě své stávající pozice usiloval o jejich větší zviditelnění, přestože si uvědomuji, že tento typ média musí preferovat komerční zájmy. Kdybych se pak měl vyjádřit k příslušným výběrům, respektive upoutávce, která je fakticky tím nejprestižnějším výběrem, tak bych zcela vyloučil „lidský faktor“. Dal bych do upoutávky určitý počet vždy těch nejnovějších blogů a pak odkaz na ty blogy, které získaly největší ohlas, ovšem na základě zcela rovných podmínek. Uvědomuji si sice, že čtenost ani karma nemají prakticky nic společného z obecnými principy kvality, ale pominuli pravopisné, fatální stylistické chyby a porušení kodexu, kdo by mohl být tím univerzálním arbitrem výběru?
V názvu článku jsem položil otázku, zda má smysl číst blogy. Je to v zásadě nesmyslná otázka, protože by se šlo místo toho klidně zeptat, jestli má vůbec smysl číst. Má-li smysl číst, má smysl číst všechny možné formy a typy literatury a publicistiky, a to dle výběru každého z nás. V tomto smyslu mají blogy své místo jako fenomén mezi Facebookem, Twitterem a profesionální a komerční publicistikou. Server iDnes je prakticky jediný, který dává blogům stále slušný prostor, což ovšem neznamená, že je zbytečné se nad tím zamýšlet. To je také to jediné, co jsem vlastně v tuto chvíli učinil.
