Letos ten ramadán budu držet!

Tedy už ho pět dní držím, a mohu vám říci, že je to fakt dobré. Zkoušel jsem i „suchý únor“, ale to se vůbec nedá srovnat. Místo obžerství, nasávání, kouření a souložení se přes den v práci chovám slušně a páchám dobré skutky. 

Ne, že bych snad přímo konvertoval k islámu (ostatně není konvertovat od čeho), ale musím uznat, že některé, ve střední Evropě dříve okrajové zvyky mají něco do sebe. Když se našinec oprostí od ideologie, ve které nevyrůstal, a ta mu tak není vlastní, je to lepší než ty rady na pročištění organismu od samozvaných výživových poradců, čarodějů a esoteriků (což se u mnohých často sdružuje).

A nejde jen o ramadán, nedávno jsem četl, že jíst slaninu je jen o málo bezpečnější, než olizovat azbest, což se patrně brzy bude týkat i vepřového masa jako takového, takže odstranit ho z jídelníčku je docela rozumné, a to ještě dříve, než to bude úředně nařízené.  O pití alkoholu a užívání omamných látek snad není nutno ani psát. Zřeknout se vína a oblíbených halucinogenů pro mě osobně nebude lehké, ale co by po padesátce člověk pro své zdraví neudělal. Konečně ani muslimové to neberou s těmi měkkými drogami až tak vážně.

To jsem však zmínil jen takové drobnosti, ale když se vrátím k pěti pilířům islámu, do kterých patří držení ramadánu, tak výlet do Mekky místo profláknutého Chorvatska ocení každý, kdo má alespoň trochu cestovatelské srdce. Pod zakátem, tedy almužnou si lze v našich podmínkách lehko představit všechny ty tříkrálové sbírky, sluníčkové dny, dárcovské SMS kontu „Paraple“ nebo nezištná podpora všech těch neziskových organizací, které nám zprostředkovávají naši účast na charitě.

Mohlo by se zdát, že na rituální modlitbu pětkrát denně si bezbožný Čech bude zvykat těžko, ale věřte, že řada muslimů to dělá docela formálně, asi tak, jako když se my dovoláváme boha a všech svatých, v jejichž existenci nevěříme, při každé možné i nemožné příležitosti. No a konečně vyznání víry je z poloviny zcela přijatelné i pro křesťana, protože „není boha kromě Boha“ platí i pro něho, a bůh muslimů, křesťanů i židů musí být logicky pořád jeden a ten samý. A ani druhá část šahády - Muhammad je posel boží (volně přeloženo)- nemusí nikoho pobuřovat, protože když Muslimové uznávají Ježíše (Issa) jako významného proroka, proč by nemohli to samé křesťané říkat o Muhammadovi.

Nechci nikoho k ničemu navádět, ale čím dříve to zkusíte, tím lépe pro vaše fyzické i duševní zdraví. Začít můžete tím ramadánem. Pět dní jste již možná promarnili, ale Bůh je velký, odpustí vám to. 

Autor: Jiří Turner | pondělí 21.5.2018 10:37 | karma článku: 19,63 | přečteno: 788x