Hospodářské noviny přinesly zprávu o tom jak „Klausovo“ Ministerstvo financí poskytlo tajně Sovětům půjčku ve výši 1,3 miliardy dolarů, kterou jim pak Zemanova vláda odpustila. Klaus se ohradil, jenže při své obhajobě patrně lhal.
Přečetl jsem si příslušný článek v Hospodářských novinách a poslechl jsem si Klausovu tiskovou konferenci a pocity z toho mám smíšené. Ta zpráva působí trochu podivně, ale považovat přiložené dokumenty za podvrh a osobní svědectví za lži, je neopodstatněné. Klausova obhajoba naopak působila velmi přesvědčivě, jenomže její součástí byly patrně lži, které se týkají právě oněch zveřejněných dokumentů, které se staly podkladem pro napsání a vydání příslušného článku. Jmenovitě dopis ředitele ČSOB.
Nemám Klause rád, ale forma i obsah článku, jejímiž autory jsou Lukáš Valášek, Adéla Jelínková, Pavel Švec a Jaroslav Spurný mi přijdou poněkud za hranou. Z toho mála, co jsem bez nějakého studia materiálů a svědectví schopen objektivně hodnotit, mi přijde evidentní, že autoři nahlíží na třicet let starou událost fokusem dnešních dnů, což nelze, a „pan profesor“ na to oprávněně poukazuje. V době oné půjčky, která byla reálně vyplacena, jsme byli ještě jednou nohou v RVHP a tím pádem na Rusku v mnohém závislí.
Klaus se hájí tím, že to nebylo tajné, a že to byla nutnost. Je logické, že se tím tehdejší vláda nechlubila, to by v té době bylo hodně problematické a do jaké míry to byla nutnost těžko může posoudit i informovaný odborník, natož pak laik. Říká-li Václav Klaus, že to bylo nutné, lze to zpochybnit asi jen na základě toho, že někdo vysvětlí, proč by to jinak dělal, kdyby to nutné nebylo. Mnohem problematičtější mi přijde to, co učinil posléze Zeman, když jeho vláda velkou část dluhu Rusku odpustila.
Prezident Klaus také zmiňuje, že to celé bylo jen cíleným útokem na jeho osobu, a to v kontextu s jeho případným návratem do politiky. Lze to chápat tak, že si někdo nebo přímo Zdeněk Bakala objednal kompromitující článek na politika, kterého chce potopit, třeba v souvislosti s další prezidentskou volbou nebo nějakou hypotetickou partají, kterou by Klaus založil či převzal. Vyloučit to jistě nelze, a to i proto, že tato věc je uzavřená, většina účastníků je po smrti a jediným smyslem kromě prezentace historických reálií je onen útok na Václava Klause.
Osobně si absolutně nepřeji, aby se Klaus do politiky vrátil, natož aby se stal znovu prezidentem, ale myslím si, že ze hry by ho mělo vyřadit něco zcela jiného než činy z doby, kdy se děly věci, které je s odstupem velmi těžké posuzovat, a když, tak velmi opatrně a v kontextu toho všeho, co se tenkrát dělo a co různorodé skutečnosti ovlivňovalo. Tedy třeba to, že Čalfova vláda kontinuálně včetně smluv a závazků navázala ne předchozí komunistické vlády (konečně sám Čalfa byl předlistopadový komunistický funkcionář) a překotně řešila zcela bezprecedentní situaci.
