Čím pestřejší bude spektrum kandidátů, tím lépe. Andrej Babiš je v tomto smyslu výrazným hráčem a z hlediska mého osobního přání i tipu bude dobře, když bude poražen, než kdyby nekandidoval a zůstal by hráčem neporaženým.
Jsem dlouhodobým zastáncem názoru, že je u nás faktický význam prezidenta přeceňován a jeho přímá volba v parlamentní demokracii nesmyslem. Nicméně stalo se a děje se to, co se stalo a co se děje. Volbu prezidenta tak vnímám jako jakýsi prubířský kámen stavu naší společnosti. Když byl podruhé zvolen prezidentem Miloš Zeman, řekl jsem si, že to s námi jde pěkně z kopce, protože na rozdíl od volby první musel každý tušit, jak bude ten prezidentský úřad vykonávat i nadále. Přiznám se, že Zeman dokázal překonat i ty moje nejhorší představy.
Nastávající prezidentská volba bude z mého pohledu opět o tom, zvolíme-li si normálního prezidenta, který se bude striktně držet své ústavní role, nebo prezidenta, jehož ambice a ego budou válcovat ony principy. Nepochybuji o tom, že Babiš by byl jen méně chytrým, méně vzdělaným, méně sprostým, ale stejně sebestředným, stejně ješitným a stejně ostudně vystupujícím pokračováním Miloše Zemana. Stal by se prezidentem, který by chtěl zásadně ovlivňovat náš politický život a na základě onoho „mandátu od lidí“ překračovat své kompetence. Vzhledem k tomu, že má své fanatické podporovatele i odpůrce, dalo by se předpokládat, že by to byl opět prezident rozdělující, nikoli spojující, což je vlastně jediný reálný smysl prezidentské funkce.
Vstupem Andreje Babiše do hry se opět bude řešit, jestli chceme, aby naší politickou scénu zásadně ovlivňoval vedle obou komor parlamentu a vlády další i subjekt. Troufnu si tvrdit, že je těžké najít argument, na základě kterého by se dalo říci, že takový prezident přispěje ke konsolidaci a kultivaci našeho politického života. Ústavní role našeho prezidenta je totiž jen ceremoniální, smírčí a stvrzující. Hrad jako další komora parlamentu či alternativní vláda je naprostý nesmysl. Bohužel jsme si zvykli, že prezident je jakýmsi nevyčerpatelným mediálním zdrojem, který všechno komentuje, ke všemu se vyjadřuje a vytváří permanentní mediální humbuk.
Z mého pohledu má prezident pouze zdrženlivě moderovat politické dění, vystupovat klidně, smířlivě a důstojně. Má být zjevné, že tento úřad není naplněním jeho ambicí, které teď musí naplno uplatnit, ale službou státu. To by sice mělo platit pro každého politika a pro každý politický subjekt, ale všichni víme, že je to utopie. Pouze v případě prezidenta, kterýžto je pouze jeden, je možné docílit toho, aby se jím stala skutečná nadstranická, nad žabomyší politické války povznesená persona. Představa, že by se takovou personou mohl stát Andrej Babiš, je pro mě docela absurdní. V prezidentské volbě se však ukáže, jak to vnímá většina voličů.
Kandidaturu Andreje Babiše tak vidím i jako příležitost k serióznímu politickému zamyšlení. K úvaze o tom, že v této volbě se nebude volit jen ta či ona osoba, ale bude se volit mezi obecnými politickými principy. Bude to opět volba určité politické kultury, řádu a konečně i určitých hodnot, které buď zastáváme, nebo jsme ochotni je ignorovat. V tomto ohledu se tak stává volba v zásadě nedůležitého politického představitele volbou společensky důležitou. Čím pestřejší bude spektrum kandidátů, tím lépe. Andrej Babiš je v tomto smyslu výrazným hráčem a je dobře, že kandiduje. Z hlediska mého osobního přání i tipu bude dobře, že bude poražen, než kdyby nekandidoval a zůstal by tak neporaženým hráčem.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/volby-kandidat-na-prezidenta-predseda-hnuti-ano-andrej-babis-oznamil-svou-kandidaturu.A221030_155408_domaci_vank
