Nesmiřitelné rivaly Zemana a Schwarzenberga na podzim jejich životů asi stmelí náhled na to, jestli je normální tahat holky do postele. Pro někoho může být překvapením, že se ti staří pardálové shodnou na tom, že to normální je.
Kdyby se někdo takto zeptal mě, asi bych mu poskytl nejapnou odpověď, že asi tak třicet se mnou lezou každý večer holky do postele úplně sami bez ohledu na moje chtění, čímž bych se vyhnul vyjádření nějakého seriózního stanoviska. Nemaje "Zemanovu paměť" si však poněkud matně vzpomínám, že byly doby, kdy jsem pro to musel něco udělat. Úzkostlivě se probírám vlastní pamětí, jestli jsem se při tom někdy nezachoval „nedžentlmensky“. Měřeno dnešním fokusem možná ano.
Osvědčenou metodou bývalo ( a evidentně stále je) příslušnou slečnu trochu přiopít. Tento trik ovšem vyžadoval určitou zkušenost i správný odhad, čímž jsem nedisponoval. Vzpomínám si, že při jednom takovém pokusu mi ona slečna, které jsem s jasnými úmysly objednával jednu dvojku za druhou, sdělila, že se se mnou ráda vyspí, ale jestli si dá ještě jednu skleničku, tak to nebude stát za nic. Tak jsem na tuto metodu rezignoval. To jsem ale poněkud odbočil.
Odbočím vlastně ještě jednou, a to k panu prezidentovi. Myslím, že je úplně zbytečné jakkoli analyzovat jeho postoje a výroky. Řekl bych, že již dlouho je jejich jediným smyslem a také spojujícím faktorem jen to, že jejich prostřednictvím budí pozornost, kterou potřebuje, a které by se mu v uspokojivé míře asi nedostávalo. Nutno říci, že se mu to daří, což dokumentuje i tento článek.
Někdy v této souvislosti slyším, že to „za našich mladých let bylo jiné“, a pamětníky se to podává tak, že jako lepší. Je jisté, že společnost byla mnohem tolerantnější k násilí páchaném na ženách, na čemž vůbec nic pozitivního neshledávám, ale rozumím tomu, že to může být reakce na to, že se některé aktuální principy dovedly ad absurdum. Míním tím některé projevy hnutí Me Too. Podstata věci je však, myslím, stále stejná.
„Chtít dostat holku do postele“ je skutečně úplně normální, jedinou a zcela zásadní otázkou je tak pouze ta, jestli tam i ona vlézt chce. Když se ženy a dívky nechávají dobývat, může to být velmi hezké (pokud to tedy netrvá rok), nicméně když řeknou ne, tak by tím mělo vše skončit. Problém může být ovšem i ten, mají-li oba aktéři tři promile, a ještě si třeba šňupli. To se ten výklad oné události může lišit i druhý den, natož po dvou letech.
I z tohoto důvodu je těžké a někdy úplně nemožné takovou věc prošetřit, zhodnotit a vydat k ní nějaké právní stanovisko, tedy někoho odsoudit za trestný čin. Veřejnost pak může hodnotit příslušné kauzy spíše jen na základě pocitů, které tak či onak vyvolá medializace té které události. Nelze odsoudit někoho, komu se vina neprokáže, ale už jen to, že se takové věci řeší, může vést k tomu, že změnu prodělá ono společenské klima, což je obecně dobře. Rozhodující je, stejně jako v jiných případech, pouze míra té změny.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/dominik-feri-milos-zeman-karel-schwarzenber-sexualni-nasili.A210630_154850_domaci_frum
