Samozvané intelektuální a morální elity už patrně nemohly déle snášet pohled na rusko-ukrajinský konflikt, a tak se rozhodly sepsat výzvu, která podle signatářů nabízí řešení konfliktu a ukončení krveprolévání a ničení.
„Iniciativa Mír a spravedlnost je volné společenství signatářů stejnojmenné výzvy, jehož aktivity koordinuje organizační výbor. Vznikla počátkem ledna 2023 a klade si za cíl vrátit do české veřejné debaty o válce na Ukrajině požadavek příměří a míru. Zároveň usiluje o sběr podpisů pod text výzvy, která formuluje v deseti bodech východiska iniciativy a pět jejích aktuálních požadavků. Iniciativa se také bude průběžně vyjadřovat k novým skutečnostem při vývoji ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.“
Takto je autory definována výzva, jejíž celý text je zde.
O této výzvě jsem se doslechl již před několika dny, a to tak, že jsem byl elektronicky osloven, abych se k ní připojil. I z tohoto důvodu jsem si celou výzvu velmi pečlivě přečetl. Není těžké rozklíčovat smysl takového dokumentu, a z obecného hlediska jsou i pohnutky autorů a signatářů pochopitelné. Vždyť, kdo by nechtěl, aby skončila válka, která způsobuje smrt a utrpení milionů lidí, kterou provází strach a bolest, a to nejen na straně napadené Ukrajiny, ale i na straně agresora. Kdo by si nepřál, aby pominula situace, která prohloubila ekonomickou krizi v Evropě, ohrozila energetickou situaci a dramaticky zvedla ceny strategických komodit. Konečně touha po míru (stejně jako po spravedlnosti) by měla být zcela základní přirozeností každého normálního člověka.
Na přání míru není obecně nic špatného. Nedokážu si představit člověka, byť i takoví bezpochyby jsou, kterého by netěšilo, kdyby válka na Ukrajině skončila. Potud je asi vše v pořádku. Přes výše uvedené jsem ale vůbec nepochopil smysl výzvy. V uvedené „preambuli“ se píše o požadavcích a východiscích. Bohužel to, co jsem si přečetl, jsou z části naivní a z části absurdní požadavky a o žádném východisku nemůže být ani řeč.
Autoři výzvy v souladu s realitou shledávají viníkem konfliktu Rusko, respektují právo Ukrajiny se bránit a přejí si obnovení její územní integrity. Správně také uvádí, že bez pomoci Západu by Ukrajina padla. Už ale poněkud zapomínají na to, že bez této pomoci by se stala ruským protektorátem, a to nepochybně se vším, co si pod tímto slovem na základě naší národní zkušenosti představujeme.
Co tedy výzva požaduje? Ukončení pomoci, což přeloženo znamená zradu Ukrajiny, která bez této padne. Válka sice na čas skončí, ale jen za cenu toho, že Ukrajina bude obětována, jako bylo před lety obětováno Československo. Dá se usuzovat, že stejně jako v případě války vyvolané hitlerovským Německem se nezastaví ani Rusko, přičemž takovéto iniciativy prezentované státy či aliancemi bude vnímat jen jako projev slabosti.
Co tedy autoři a signatáři výzvy chtějí? Řeknu to úplně natvrdo: Chtějí, abychom se měli dobře, abychom byli spokojení a šťastní, aby nás neobtěžoval strach z eskalujícího se konfliktu a tím i strach z budoucnosti, která by přeci měla být jen ta spokojená a šťastná, a to za každou cenu. I za cenu toho, že žádná spravedlnost bez boje nastolena nebude, stejně jako onen požadovaný mír bude jen porážkou, kterou zapříčiní zrada. Naše zrada.
Je mi líto, ale nepošpiním své jméno podpisem výzvy, která je faktickou výzvou ke zradě, a to ke zradě vedené pouze sobeckými pohnutkami lidí, kteří se mají dobře, ale trpí strachem, aby se nemuseli uskromnit a přijmout určitou míru nepohodlí. Upřímně se divím, že jsou ochotni toto učinit lidé, kteří se oprávněně těší všeobecné úctě a respektu. Možná si v nějakém mírumilovném blouznění ani neuvědomují, k čemu vyzývají.
