Takhle si možná někdo (třeba pan Charous) představuje, že to vypadá ve školách. Že fanatičtí učitelé s pozvanými imámy pomalu obrací děti na islám, a když ne rovnou na islám, tak jim podsouvají zvrácenou multikulturní ideologii.
Není to určitě poprvé, kdy se toto téma emotivně diskutuje. Sledoval jsem se zájmem ten humbuk, který způsobil jeden rodič, který obvinil ZŠ v Brně-Bystrci z propagace islámu, když tato škola hostila v rámci projektu Edison zahraniční studenty. Tento tatínek se stane i hvězdou dnešního Rozstřelu na iDnes.
Asi by se to dalo přirovnat k situaci, když někdo napadne dámu, která si ve větru a dešti uváže šátek, nebo když se někomu udělá zle, a on si klekne na obě kolena nechtěně čelem k Mekce, a dostane kopanec. Hysterie. Pokud vám to nepřijde jako srovnatelný příklad, tak jinak. Považovat vzdělávání dětí o náboženství a seznamování je s jinými kulturami jako propagaci nějakých nebezpečných ideologii, je projev středověkého způsobu myšlení a představa, že někdo bude nejlépe ochráněn nevědomostí anebo pouze jedním druhem informací, v sobě právě skrývá ono nebezpečí, že z něho vyroste fanatik a radikál.
To je konečně obrázek určité části muslimského světa, ve které jsou děti vychovávány k nenávisti, nesnášenlivosti a k absolutní oddanosti svému náboženství, jehož dogmata jsou nezpochybnitelná a nekritizovatelná. Předpokládal bych, že my žijeme v osvícené zemi a společnosti, kde je to právě naopak. Děti mají být konfrontovány s pestrým spektrem názorů a relevantních informací, aby si postupně vytvořily úsudek vlastní. Mají spíše pochybovat, což by jim jako Čechům mělo být bytostně vlastní, a na základě kritického myšlení mají vyhodnocovat svět kolem sebe.
Dovolím si tvrdit, že náboženskými fanatiky se nestávají lidé díky vzdělání, rozhledu a nabytým zkušenostem, ale právě nedostatkem výše uvedeného, zabedněností a neochotou přijímat různé pohledy na svět. Ze stejných důvodů se stávají i fanatiky jiného druhu, ať už jde o politiku, obecnou osobní filosofii nebo třeba zcela nevinnou oblast sportu. Lékem na to všechno je právě včasné seznamování dětí s názorovou pestrostí světa a také s negativními důsledky, které v minulosti i současnosti zapříčinilo jednostranně vyhraněné chápání své pravdy jako jediné možné.
Nezávidím učitelům v této zjitřené době to, jak mají nezaujatě a nestranně vykládat historii, politiku, náboženství a současné světové i vnitropolitické dění. Osobně se domnívám, že to ani nestranně a nezaujatě nejde, protože každý má o obsahu těchto slov jiné mínění. Co jednomu přijde jako neutrální stanovisko, může být chápáno i jinak, což je právě případ školy v Bystrci a pana Charouse. Na každý pád zásadně nesouhlasím s tím, aby škola a učitelé v ní byli jen stroje na předávání faktů a zcela neutrálních informací. To by vůbec nemuseli existovat.
Podstatou školního vzdělávání je naopak práce s těmi fakty a informacemi, jejich vyhledávání, třídění, hodnocení, dokazování, vyvracení, polemika a kdeco jiného. V tom je právě nezastupitelná role učitele, který toto má dělat a toto učit. A čím víc si k tomu přibere názorných pomůcek i pomocníků, tím lépe. Myšlenka, že když si děti ve škole vyzkouší burku, stanou se jejími budoucími nadšenými uživateli, může napadnout jen idiota. Realistická prezentace islámu (od cizích vysokoškolských studentů pod dohledem našeho učitele bych asi nic jiného nečekal) asi děti ke konverzi na tuto víru nepřivede. Proč by měla? Je to pro nás, ateisty nebo velmi vlažné vyznavače křesťanství zcela nepřirozené. Děti ale mohou pochopit, a to je asi ten smysl, že někdo se narodí v prostředí, kde nemá volbu, vyrůstá v něm a pokud nikterak neškodí, zaslouží si stejný respekt jako kdokoli jiný. A učit se toleranci a vzájemnému respektu je jedním z poslání školy. Alespoň já si to myslím.
S hysterickou radikalizací naší společnosti, která je cíleně živená ambiciózními politiky, se budou takové případy asi množit. Měli bychom se snažit je hodnotit s chladnou hlavou. Měli bychom jasně oddělovat šíření skutečně nenávistných a radikálních názorů nějakých imámů, které mohou u labilních a různě narušených jedinců vést až k terorismu, od snahy informovat a vzdělávat děti o jiných kulturách, jiném způsobu myšlení a náboženského přesvědčení. A měli bychom být také opatrní na to, z jakých pohnutek někdo vyvolává podobné konflikty. Jestli se za tím třeba neskrývají politické ambice a s tím i jednoduchý kalkul, jak na sebe pozitivně upozornit určitou část voličstva. Možná i tato „kauza“ má takto jednoduché vysvětlení.
Zdroje:
http://zpravy.idnes.cz/rozstrel-hynek-charous-stiznost-na-skolu-hysterie-kvuli-cizincum-1d7-/domaci.aspx?c=A170324_144804_domaci_jkk
http://brno.idnes.cz/spor-zakladni-skola-bystrc-brno-islam-rodic-feb-/brno-zpravy.aspx?c=A170322_2313887_brno-zpravy_krut
http://hradec.idnes.cz/vyuka-islamu-na-skole-v-trutnove-d4e-/hradec-zpravy.aspx?c=A151022_172029_hradec-zpravy_the&
