Asi obojího. Jen je každý pro jinou cílovou skupinu. Pedagogové asi nechtěně prostřednictvím arabských písmen testujících pozornost dyslektiků otestovali na určitém vzorku obyvatelstva míru hlouposti a sklonu k hysterii.
To, co jsem si před chvílí přečetl na iDnes (čtěte celé zde), by vlastně mohlo být takovou legrační zprávou o jednom trochu trapném nedorozumění. Co že se stalo? Odcituji perex onoho článku:
Obyčejný list papíru používaný na Základní škole v Červeném Kostelci vyvolal na českých sociálních sítích zděšení a pocit ohrožení ze ztráty národní identity. Na listu jsou totiž písmena z arabštiny a je používán při výuce českých žáků. Jedná se přitom pouze o pracovní list pro dyslektiky, který slouží jako test vnímání.
K tomuto je ještě třeba dodat, že na jiných pracovních listech jsou čínské znaky, japonské znaky nebo azbuka (divím se, že třeba někdo neprotestoval proti azbuce, že se chudáci děti zase učí ruštinu). Autor pomůcky prostě sáhl po již existujících znacích, se kterými žáci nemají zkušenost, místo toho, aby si nějaké znaky vymýšlel nebo jinak improvizoval.
Pominu-li těžko uvěřitelnou představu některých rodičů a „přátel školy“, že s muslimy sympatizující učitelé (což bude asi drtivá většina) rafinovaně podsouvají žákům základy arabštiny, aby je snad pomalu obrátili na "pravou víru" či připravili na fatální muslimskou invazi, je ještě podivnější, že se autoři takové poplašné zprávy prostě nezeptali na té škole, co to má znamenat, před tím, než ten nesmysl začali šířit.
Tato zpráva však dokumentuje ještě něco jiného a mnohem závažnějšího. Ukazuje totiž, jak chytlaví jsme na cokoli, co by mohlo byť jen náznakem vzbudit pocit, že existuje jakási síla, která cílevědomě pracuje na arabizaci či „islamizaci“ naší vlasti, potažmo celé naší civilizace. Má to podobu jakési absurdní konspirační teorie, které však chybí jedno zcela podstatné: důvod, proč by to někdo dělal.
Zcela mylně se za projev onoho neznámého důvodu považují postoje lidí, kteří jsou schopni cítit empatii k lidmi prchajícími před válkou nebo prostě jen toužícími někde slušně žít. Zcela mylně jsou tak vykládány postoje států, které z podstaty své existence nemohou zatlačit migranty do moře, potápět lodě s nimi nebo po nich střílet, což nemá nic společného s tím, že vlnu migrace mnohé státy, stejně jako EU jako celek, zcela nezvládly.
Souvisí to zcela jistě s prezentací radikálního islámu jako „metly lidstva“. Mnoho lidí ignoruje fakt, že onen radikální islám je sice reálnou skutečností, ale nikoli výrazem celé kultury, etnika a náboženství. Realistický pohled na aktuální stav islámské společnosti ze strany odborníků je vnímán jako promuslimský extrémismus a nenávist a xenofobie jako norma. Na základě toho se někteří lidé ozbrojují v očekávání, že „za chvíli sem vtrhnou“, a také paranoidně reagují na vše, co má jakoukoli souvislost s islámem nebo Araby.
Je zcela normální být kritickým k negativním projevům islámu, tím spíš, když se projeví u nás (ono není nijak lehké něco takového vysledovat) a je zcela správné bojovat proti jeho radikálním podobám. Arabská písmena však ničím takovým nejsou, stejně jako tím nejsou normální lidé takto zaznamenávající svůj jazyk. Takže až vám dítko přinese ze školy pracovní list s ukázkami jiného písma, než jaké znáte, nebo stať o jiném náboženství, neděste se. Třeba se vašim dětem někdo snaží vysvětlit, že celý svět nepíše latinkou a nemá stejné náboženské vyznání.
