Když jsem před časem vydal svou zpověď „Agentem StB od základky“, myslel jsem, že tak ulevím svému svědomí. Vše tomu také nasvědčovalo, než jednoho večera zazvonil telefon a na druhé straně se ozvalo: „Tak co, Strouhale?!“
Když jsem v článku „Agentem StB od základky“ http://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=497181 nastínil, jakým způsobem jsem se dostal na blog iDnes, netušil jsem, že tím to celé nekončí. Dokonce jsem s určitou nadsázkou napsal, že ten, kdo mi nařídil založit si tento blog, mi řekl, cituji: „Bureš o tobě ví.“ To jsem si pochopitelně vymyslel, abych si přihřál svoji polívčičku na mediálně zajímavé kauze, o Burešovi mi nikdo nic neříkal. O to větší bylo moje překvapení, když jsem toto jméno slyšel v telefonu. Pochopitelně jsem si nejprve myslel, že je to nějaký žert, až když mi ten povědomý hlas řekl: „Strouhale, nebuď ako ten kokot Pribil, nedělaj že nevieš s kym hovoriš!“ pochopil jsem, o co jde. Když mi to došlo, poněkud zmateně jsem se zahlásil:
„Příjem, tady agent ve výslužbě Strouhal, poslouchám!“(v té chvíli jsem znejistěl, jestli toho muže mám oslovovat „Bureši“ nebo „pane ministře“ nebo nějak jinak).
Hlas velitelským tónem pokračoval:
„Čo to tam, Strouhale, píšeš za sračky na tom mojem serveru, čo si ma tam bereš porad do držky?!“ Nevěděl jsem, co mám říci a tak jsem raději mlčel. Muž na druhém konci telefonu dobře vycítil, že jsem v defenzivě a už smířlivějším tónem mi řekl:
„Dobre, Strouhale, teraz si všeci myslí, že jsi nějaká socdemácká kurva nebo dokonce modrý chuj od teho Fialy či snad, jebem ti boha, volaaky zkurvysyn od Kalouska. Tak dobre posluchaj, Strouhale, ty teď začneš pomalu obracať, pomalu začneš relativizovať, čo si napísal predtým, až z teho budou články, ve kterých budou informácie o Sobotkovi, Zaorálkovi, Chovancovi a o těch dalších blbečcích. Ty kompromitující materiály ti někdo pošle poštou a já zariadim, abys bol na hlavnej strane a časom aj v novinách.“
Zmínka o tom, že bych mohl být někdy v NOVINÁCH, mě úplně zbavila slov, a tak sem jen vyhrkl: „Provedu! „
Ten večer jsem nemohl usnout a stále jsem si jen opakoval: Budeš, Strouhale, teda Turnere, pořád na hlavní straně a časem i v opravdových tištěných novinách! Takovou dobu ses pokoušel prosadit a až teď, po padesátce se z tebe díky starým kamarádům stane celebrita, možná že časem i VIP celebrita. Budeš se potkávat na srazech se Šichtařovou, s Větvičkou a s Vlkem…a možná tě vezme Patrik Banga i „Na lavičku“. Ta noc byla bohatá i na sny. Viděl jsem se, jak se mnou dělá rozhovor Jaroslav Plesl na iDnes a Jindřich Šídlo ve zprávách na Seznamu, a jak si politikové šeptají: bacha na toho Turnera, to je eso, ten má zdroje…
Probudil jsem se už jako hotová novinářská hvězda, otevřel jsem si lahev Courvoisier VSOP (nic horšího už nebudu pít, než, jak říkal kdysi jeden kamarád „ kurvy z Asie!“) a začal jsem přemýšlet, o čem budu dnes psát, když pošťačka žádné materiály zatím nedonesla. Co takhle něco o Zemanovi? To má vždycky úspěch. No, jo, ale on ten Babiš a prezident si jdou dnes na ruku, on se jeden druhého zastává, to by asi nebylo taktické. Jak to říkal Bureš: „začneš pomalu obracať, pomalu začneš relativizovať, čo si napísal předtím.“ No a tak jsem vzal svůj rok starý článek „ Agentem StB od základky“ a začal psát druhý díl „ Agentem StB do smrti“. A když ještě ani zítra žádné materiály nedojdou, můžu napsat něco o zvířátkách, o pejscích nebo zplodím nějakou básničku, milostnou pochopitelně, už nikdy žádnou satiru!
