A o tom to je…

O poněkud vyčpělém hrdinství, o sebezpytu někdejšího spolupracovníka StB, o marné snaze vylepšit si vlastní karmu, o autorských dilematech, o věčném údělu satiriků a o tom, jak neslavně končívají delší diskuse.

O poněkud vyčpělém hrdinství

Nahlas mluvit není ctností,

když mlčení tě doba zprostí.

Odvážným jsi byl v tu chvíli,

když ti mlčet nařídili.

*

O sebezpytu někdejšího spolupracovníka StB

Mám z mládí takové restíky

na pomezí jsoucna a mystiky.

Hltal jsem rudou mystiku,

a tak jsem byl s StB ve styku.

*

O marné snaze vylepšit si vlastní karmu

Pro zlepšení vlastní karmy

vstoupil jsem do ČSLArmy

teď brousím bodáku ostří,

nedýchám, když zní: Plyn-postřik!

*

O autorských dilematech

Chceš názory většiny bořiti?

Nebo snad radši ne?

Můžeš lézt někomu do řiti,

nebo zůstat v té své.

*

O věčném údělu satiriků

Když stahují satiriky

pro výstrahu z kůže,

prezidenta republiky

potěšit to může.

~

Jenže kůže satiriků

z bubnu jak z té basy

řve na celou republiku,

na šéfa hradní chasy.

*

O tom, jak neslavně končívají delší diskuse

Když se hádáš s volem,

tak kolem a kolem,

za pár minut spolu

mluví párek volů.