Zelenskyj, Remek, Píka, Gott, Prymula, Bohdalová, Kellner, to jsou někteří z těch, co byli oceněni Řádem Bílého lva. Volba vyznamenaných je vždy subjektivní, ale i letos by se dalo říci: Ať lump či hrdina, my jsme jedna rodina.
S určitým sebezapřením jsem sledoval včerejší předávání státních vyznamenání. Už dávno jsem přestal přemýšlet o tom, proč a za co ho jeden dostal a druhý nedostal. V zatuchlém klimatu Pražského hradu se již stalo zvykem, že vyznamenáváni jsou přátelé Miloše Zemana, k němu loajální osobnosti a pak už jen ti, kteří se nemohou bránit, protože jsou buď mrtví, nebo je takové ocenění asi vůbec nezajímá.
Z tohoto výčtu se sluší vyjmout stoleté hrdiny 2. světové války (a nežijící hrdiny vyznamenané in memoriam), kteří přes téměř osmdesátiletou dějinnou propast stále slouží jako vzor toho, že se někdo s nasazením vlastního života otevřeně postavil zlu, a také i jiné staroušky, kteří na sklonku života cítí jakékoli ocenění jako satisfakci. Říkám si ale, jak by si vzájemně sedli Zelenskyj s Remkem nebo Píka s Gottem či Bohdalovou. Vůbec nerozumím té nestydatosti, že někdo strčí do jednoho pytle toho, kdo prokázal skutečné hrdinství a zaplatil za to životem, s tím, kdo prokázal jen dobré hlasivky a zaplatit si za to nechal od těch, kterým se to líbilo, ať už to byl kdokoli.
Přijde mi absurdní vyznamenávat medailí za zásluhy herce a zpěváky, jejichž jedinou zásluhou bylo, že dobře hráli a zpívali. Mohu kroutit hlavou nad tím výběrem, ale budiž, mohla by to být i jen otázka vkusu. Jejich ocenění nejvyšším státním vyznamenáním je však zcela skandálním počinem, který zneuctěním tohoto ocenění a přímo uráží skutečné osobnosti, které se o stát zasloužili. A udělit Řád Bílého lva tragicky zesnulému „lichváři“, je už naprosté chucpe, což platí i o vyznamenání toho, jehož zásluhy spočívají v pochybném řízení nemocnice a třicetiosmidenním „ministrování“, které skončilo ostudou, jež zpochybnila věrohodnost boje vlády s pandemií.
Zabývat se pak prezidentovým projevem, který vyznamenávání předcházel, je asi už jen takovým mlácením prázdné slámy. Nebyl by to ani Miloš Zeman, kdyby nezneuctil tuto slavnostní událost svými výlevy, ve kterých počal urážet své kritiky, a to, že se rozhovořil o Gretě Thunbergové, svědčí jenom o tom, že prodělaná nemoc přeci jen zanechala nějaké následky na duševním zdraví prezidenta.
V názvu článku je nadhozena otázka, zdali je podstatné i to, od koho se vyznamenání přebírá. Vezmeme-li v úvahu, že vyznamenávající navíc zásadním způsobem rozhoduje, kdo vyznamenán bude, a kdo ne, podstatné to být musí. Připomeňme si, jak je aktuálně nahlíženo na ty, které vyznamenal Vladimir Putin. Včera jsme byli svědky předávání vyznamenání z rukou jeho dřívějšího nohsleda. Je mi upřímně líto těch osobností, které si jistě zasloužily být vyznamenány, a toto ocenění degraduje právě osoba předávajícího. Jejich ocenění bude mít vždy pachuť toho, že bylo uděleno ne za zásluhy, ale za vazbu na tohoto prezidenta, i když to vůbec tak nemuselo být.
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prezident-milos-zeman-predava-statni-vyznamenani-40389534
https://www.forum24.cz/zeman-udeli-nejvyssi-statni-vyznamenani-prezidentovi-zelenskemu/
