''Ztroskotanci a samozvanci'' na Slovensku? - Že by v roce 2018 znovu?

V době, kdy nám hrozí plíživý návrat k totalitě, byť jaksi změkčené a zakuklené, je velmi příhodné vzpomenout 40. výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných

                   
27. dubna 1978 se skupina disidentů sešla v bytě manželů Bendových a sepsala prohlášení o ustavení VONSu, které začínalo těmito slovy: „V duchu poslání Charty 77 a v souladu s její snahou podporovat vznikání užších pracovních společenství, zaměřených k jejím dílčím úkolům, rozhodli jsme se – po několika měsících předběžné práce – ustavit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných,“ (citováno ze zdroje: https://www.echo24.cz/a/SrD7X/uhl-havelbednarova-benda-a-dalsi-pred-40-lety-vznikl-vons)
Cílem VONSu bylo sledovat případy osob, které byly v komunistickém Československu trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení, nebo které se staly oběťmi policejní či justiční zvůle. Zastat se zejména těch, kdo byli veřejně méně známí a nemohli by se jinak dočkat podpory ze zahraničí, od institucí svobodného světa.
Je naprosto v pořádku, že se výročí vzniku VONSu věnuje také ČT24.  Včera večer (26.4.2018) se u té příležitosti objevil ve zpravodajství jako host moderátora Daniela Takáče Ján Čarnogurský. Což je také dobře, protože pan Čarnogurský patřil k tehdejší disidentské obci v Československu a byl vězněm komunistické totality. A tudíž velmi pravděpodobně byl také jedním z těch, jichž se VONS zastával.
Přihodila se však prapodivná věc. Na žádost moderátora komentoval host "pro české diváky" současné dění na Slovensku. Udělal to bohužel způsobem, za jaký by se nemuseli stydět ani jeho někdejší věznitelé. Podle pana J.Č. je na Slovensku řádná, legitimní vláda, jíž nějakých pár protestujících a malá hrstka organizátorů demonstrací nemá právo do čehokoliv kafrat. Naštěstí se pan Čarnogurský nesnížil k tomu, aby onálepkoval protestující slovenské občany ozdobnými přívlastky (á la "ztroskotanci a samozvanci"), ale měl jsem pocit, že k tomu moc nechybělo. 
Horší je, že to zůstalo bez jakéhokoliv komentáře (nebo hlasu někoho dalšího, kdo by kvůli vyváženosti oponoval).
Není pravda - a je to proti podstatě demokracie - že by si politici směli v období mezi volbami dělat cokoliv se jim zlíbí a že by se občané nesměli ozvat. Že by takzvaně museli ke všemu mlčet a čekat až do dalších voleb. Naopak: politici se po celé období svého mandátu průběžně zodpovídají občanům, svým voličům za své počínání.
........................................................................................................................................
Island je v Evropě - díky své už více než tisíc let trvající tradici parlamentarizmu - jedním z podstatných příkladů toho, jak má demokracie fungovat.

Ve střízlivé a skromné budově Althingu se prý nalézá nápis hlásající, že občané mají nejenom právo, ale i povinnost rázně se ozvat, (snad je tam dokonce uvedeno "vzbouřit se") pokud se jejich zvolení zástupci nechovají tak, jak se chovat mají.
..................................................................................................................................