Zločinné zákony zločinného režimu

Podle poslance Dolejše (v nedělní debatě na ČT) jeho kolega Ondráček v roce 1989 "jen postupoval podle tehdy platných zákonů".

Pokud někdo působil v Pohotovostním pluku VB a podílel se na násilí proti lidem dožadujícím se svobody, tak to byla součást počínání zločinného systému. Komunistický režim je u nás zákonem jednoznačně pojmenován jako zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Doslovně! (viz odkaz)
Cituji:
Zákon č. 198/1993 Sb., § 2, odst. 1 a 2:
(1) Zejména pro skutečnosti uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný.

(2) Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Což znamená, že také represivní organizace směřující k potlačování lidských práv, zvaná Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, byla organizací zločinnou, nelegitimní a zavrženíhodnou. Nechvalně známý "pendrekový zákon" z roku 1969, jehož novelizace z února 1989 znamenala další přitvrzení v násilném potlačování občanských protestů, byl z podstaty věci rovněž zavrženíhodný, nelegitimní a zločinný.
 

...................................................................................................................

Jestliže se kdokoliv přímo podílel na násilných represáliích proti svobodymilovným občanům, nelze jeho jednání bagatelizovat tím, že údajně "pouze jednal v souladu s tehdy platnými zákony". Anebo, že údajně, (dle s. Filipa) "na zásazích proti demonstrantům v roce 1989 nebylo nic špatného" (viz. odkaz) Tyto pokusy o zlehčování jsou naprostým výsměchem a hanebností. Ve skutečnosti ale naznačují, že komunisté vůbec nezměnili své smýšlení a změnu jenom chabě předstírají. Nelze jim věřit nic. Když klamali voliče v roce 1946 (například sliby podpory drobných živnostníků a řemeslníků, které se záhy obrátily v bezohlednou likvidaci těch, jimž byla podpora slibována), jak jim máme věřit teď? A když soudruzi dnes bagatelizují organizované násilí komunistického režimu proti vlastním občanům, jak jim máme věřit, že k němu nesáhnou znovu, když budou mít možnost?