Vzpomínka na Milenu Jesenskou

Ke vzpomínce na Milenu Jesenskou (1896-1944) se dostávám "oklikou" přes Karla Čapka, jehož 80. výročí úmrtí si připomínáme dnes. Její krásný text reagující na Čapkův odchod byl publikován v lednu 1939 v Přítomnosti.

Text Mileny Jesenské o Karlu Čapkovi je k nalezení zde. Prosím, určitě do něj nahlédněte, stojí za to.
https://www.codyprint.cz/csr/capek.html?fbclid=IwAR26dIxfULNadS1_GLvII38ZxJ6y3ghAAq45ZaTU3fzbDDWowgelg4kKEfo

Možná právě proto, že jsou Vánoce, mi přijde zvláště vhodná a dobrá vzpomínka na pohnuté osudy krásné oduševnělé ženy, novinářky, spisovatelky a překladatelky. A jedné z těch osobností naší kultury, které výrazně vstoupily do povědomí světové veřejnosti. 
 
V mládí se Milena Jesenská v Praze seznámila například s Maxem Brodem a Franzem Werfelem. A pojilo ji zvláštní, převážně korespondenční přátelství s Franzem Kafkou, jehož díla překládala do češtiny.
Domnívám se však, že lákavě znějící příběh o silné osudové lásce mezi nimi, který se tu i tam objevuje, je dost přitažený za vlasy. 
Viz citace z Kafkova dopisu, z října 1920:
„Že se uvidíme dřív, než myslím? (Vidíš, já píši „uvidíme,“ ty píšeš „budeme žít spolu“). Já si však myslím … že my spolu žít nebudeme a nemůžeme nikdy…“ (zdroj: https://epochaplus.cz/franz-kafka-a-milena-jesenska-skryva-jeji-dopisy-londynsky-sejf/)

Milena Jesenská spolupracovala s Juliem Fučíkem, Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou a dalšími osobnostmi. V letech 1938-39 vedla časopis Přítomnost. Mimo jiných periodik psala také pro Národní listy a Lidové noviny (atd.). Za protektorátu se od počátku zapojila do protinacistického odboje a pomáhala při záchraně židovských rodin. Záhy byla zatčena a v roce 1944 zahynula v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Tamtéž se potkala a spřátelila s Margarette Buber-Neumannovou, která po válce napsala  knihu o přátelství Jesenské s Kafkou. Jak Milena Jesenská, tak Margarette Buber-Neumannová, jsou zmiňovány jako ženy, které tvrdě procitly ze svých někdejších mladistvých sympatií vůči myšlenkám komunizmu.
(Jen mimochodem, životní osudy M. Buber-Neumannové jsou velice signifikantní pro evropské dějiny 20. století. V důsledku své osobní drsné zkušenosti s vězněním jak ve stalinském tak i nacistickém lágru měla ostře kritický postoj vůči oběma strašlivým totalitním režimům 20. století. Napsala o nich knihu"Als Gefangene bei Stalin und Hitler", později též vydanou pod názvem "Under Two Dictators - Prisoners of Stalin and Hitler" a dočkala se za to zuřivé nepřátelské reakce od komunistů nejenom sovětských. V češtině vyšla kniha pod názvem "Zajatkyní Stalina i Hitlera: Svět v temnotě")
.......

Dílo Mileny Jesenské se dočkalo světového věhlasu až po válce. V roce 1995 se stala nositelkou ocenění Spravedlivá mezi národy a v roce 1996 jí byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy. Jesenská byla jedním z výrazných, nepominutelných hlasů své doby a je pro nás a naše dny také připomenutím silného období meziválečné české kultury, která se vyvíjela v ostrém a zároveň životadárném dialogu s kulturou německou a židovskou. To je však - ze smutně známých příčin - jednou provždy pryč. Milena Jesenská o tom s velkou vážností píše v souboru statí "Nad naše síly: Češi, Židé a Němci 1937-1939". (vyd. Votobia, 1997, ISBN 80-7198-233-4)
Nenávistná, totalitní likvidace inspirativního a vzájemně obohacujícího vícekulturního prostředí, již naše země musela ve dvacátém století vytrpět, rozhodně není dobrou cestou. Nebyla dobrou cestou tehdy a nemůže jí být ani dnes.

......
Psáno s velkým uznáním a úctou vůči Mileně Jesenské

......